1.1 Slovo vs. morfém

Jak slovo, tak morfém lze definovat jako stabilní komplex fonémů (v jazyce psaném grafémů) majících určitý význam (popř. významy). Slovo a morfém se však liší stupněm samostatnosti a možností dalšího dělení. Zatímco slovo je útvar samostatný a většinou i dělitelný v menší významově a formálně zřetelné složky (morfémy), je morfém útvar nesamostatný a morfologicky dále nedělitelný. Existence morfému je tak vázána na slovo. Skládá-li se slovo z jediného morfému, splývá morfém se slovem. Monomorfémních slov je v angličtině v důsledku značného počtu jednoslabičných slov mnohem více než v češtině, např. clerk úředník, hair vlasy, win vyhrát (české ekvivalenty se skládají z dvou až tří morfémů; monomorfémní česká slova jsou např. snad, jen, však apod.). Monomorfémnost se neomezuje na slova jednoslabičná, srov. ang. travel cestovat, open otevřený, české přece aj.
Polymorfémní slovní struktura je v angličtině zastoupena u slov odvozených, a to jak domácích, např. free-dom svoboda, hard-ship útrapa, help-less bezmocný, friend-li-ness přátelskost; tak přejatých, např. dis-arma-ment odzbrojení, ir-regular-ity nepravidelnost, simpl-ify zjednodušit apod. Polymorfémní slova cizího původu jsou ovšem pro mluvčí bez klasického vzdělání často nerozložitelná, např. helicopter helikoptéra, solstice slunovrat apod. Dále se s polymorfémní strukturou setkáváme, je-li přítomná flektivní koncovka, např. friend-s, he cough-ed, I'm com-ing aj.
Slovo může být realizováno jediným fonémem, např. české spojky a a i, předložky k, s, v, z, anglická citoslovce [əʊ] oh, [ɑː] ah a zájmeno 1. os. sg. [aɪ] I.
Stejně jako jediný foném může realizovat celé slovo, tak i jedno slovo může realizovat celou větu. Jednoslovná realizace věty se v angličtině vyskytuje u jednočlenných vět jmenných (viz 12.4). Jde ovšem o útvar okrajový, výjimečný, neboť funkce slova a funkce věty se zásadně liší. Slovo pojmenovává jevy mimojazykové skutečnosti, kdežto věta o ní něco vypovídá.