14.12 Pořadí větných členů ve větě jednoduché

Slovosledné schéma anglické jednoduché věty oznamovací je S-V-O-Adv, tj. podmět předchází před slovesem (viz 13.11), předmět stojí za slovesem (viz 13.31) a příslovečné určení následuje za předmětem, např. we spent a week in the mountains strávili jsme týden na horách, I haven't seen her lately v poslední době jsem ji neviděl, the author treats the subject from different aspects autor o tématu pojednává z různých hledisek.
S pravidelnou postpozicí podmětu se setkáváme u podmětů větných, infinitivních a gerundiálních (s anticipačním it, viz 13.13.2), např. it doesn't matter what I think nezáleží na tom, co si myslím, it would be a pity to miss an event like that byla by škoda zmeškat takovou událost, it's no use putting if off nemá smysl to odkládat.
Pořadí nepřímého a přímého předmětu se často řídí stupněm jejich výpovědní dynamičnosti (viz 14.34), srov. she tells her mother everything řekne své matce všechno – she tells everything to her mother řekne všechno své matce.
Pořadí přímého a předložkového předmětu je však pevné. Předložkový předmět následuje za přímým, i když je tematický, srov. let me say a few words about it dovolte mi říci o tom několik slov; she spends a lot of money on clothing utrácí spoustu peněz za šatstvo – she spends a lot of money on it utrácí za to spoustu peněz.
Je-li ve větě několik adverbiálních určení, místní určení nejčastěji stojí před časovým, např. the train leaves from Waterloo at eight-fifteen vlak odjíždí z nádraží Waterloo v 8.15; příslovečné určení způsobu se obvykle klade za slovesem jako první, např. he walked quickly towards the door šel rychle ke dveřím (může ovšem též stát mezi podmětem a slovesem, viz 13.41.23a).
Fakultativní časová a místní určení tvořící k vyjadřovanému obsahu kulisu (pozadí) se vyskytují též na počátku věty, např. immediately after the match the team returned to Prague hned po zápase se mužstvo vrátilo do Prahy, outside, the light began to fade venku se začalo šeřit (začalo světlo slábnout).
V počátečním postavení se vyskytují četná adverbiální určení navazující na předcházející kontext, např. to begin with nejdříve, finally konečně, nakonec, therefore proto, in other words jinými slovy, on the other hand naproti tomu, accordingly v souhlase s tím, v důsledku toho, consequently v důsledku toho, hence tudíž, otherwise jinak aj. (viz 13.42.4), např. I was late and therefore missed the beginning přišel jsem pozdě, a proto jsem zmeškal začátek; he tried all kinds of jobs; in the end / finally, he became a night watchman zkusil nejrůznější zaměstnání; nakonec se stal nočním hlídačem. Některé z těchto výrazů mohou stát též mezi podmětem a slovesem nebo na konci, např. he offered me a lift; accordingly, I cancelled my coach reservation / I accordingly cancelled... / I cancelled my coach reservation accordingly nabídl mi, že mě sveze, proto jsem zrušil zamluvené místo v autobuse.
Frekvenční adverbia vyjadřující neurčitou častost jako always vždycky, generally, usually obvykle, regularly pravidelně, sometimes někdy, rarely, seldom zřídka, never nikdy, often často, frequently často, occasionally příležitostně, ever (v otázce) (ně)kdy aj. (viz 13.41.22) se nejčastěji kladou mezi podmět a sloveso. Skládá-li se slovesný tvar z několika slov, stojí frekvenční adverbium za prvním (při inverzi za podmětem), např. she regularly takes exercise pravidelně cvičí, you can always count on me můžete se na mne vždycky spolehnout, I have never cared for that sort of thing nikdy jsem o něco takového nestál; should you ever be at a loose end... kdybyste snad někdy neměl co dělat... Srov. též he would probably have refused pravděpodobně by byl odmítl.
Intenzifikující adverbia stojí před slovem, které intenzifikují (viz 13.41.26b), např. it was quite / rather / very / extremely / exceedingly nice bylo to docela / velmi / nesmírně hezké, we were driving quite / rather / very / extremely / exceedingly fast jeli jsme docela / dost / velmi / nesmírně rychle, his suggestion fairly took my breath away jeho návrh mi úplně vzal dech.
K odchylkám od pravidelného gramatického slovosledu dochází vlivem kontextu (viz 14.3), v důsledku emfatického (kontrastního) vytčení (viz 14.36.4) a v neposlední řadě z důvodů stylistických. Někdy si odlišné pořadí vynutí větná stavba, zejména v případech rozvinuté postmodifikace. Tak rozvitý, postmodifikovaný nebo koordinovaný přímý předmět může stát za předmětem předložkovým, za příslovečným určením, popř. za svým doplňkem, např. I explained to him the impossibility of carrying out his intention vysvětlil jsem mu nemožnost provedení jeho záměru, he takes for granted any tribute that is paid to him každou poctu, která mu je prokázána, považuje za samozřejmou, he fused in rare synthesis literary historical fact and refined aesthetic sensibility spojil ve vzácné syntéze literární historická fakta a jemné estetické citění.
Slovosled je výsledkem souhry několik činitelů. Tak ke koncovému postavení může vést zároveň rozsáhlost větného členu i jeho rematická povaha, srov. poslední příklad.