12.21.4 Sponové věty s podmětem there

Podobně jako anticipační it také there představuje předběžný podmět předjímající vlastní podmět v postavení postverbálním. Na rozdíl od anticipačního it, které předjímá nejčastěji infinitiv nebo větu vedlejší, there předjímá podmět substantivní (nebo zájmenný). There však není pouze formální prostředek zaplňující pravidelné místo podmětu, nýbrž tvoří konstitutivní složku větného typu existenciálního a existenciálně-lokativního.
(a) Typ existenciální, např. there is no exception není (neexistuje) žádná výjimka. Be lze v tomto typu nahradit slovesem exist (které je ovšem v konstrukci s there mnohem řidší než be): there exists no exception, no exception exists. Proto se někdy be v těchto větách nepovažuje za sponu, ale za sloveso plnovýznamové. Forma bez there není možná: Contrary to popular belief, there are many more than five senses. (Mackay 60) Na rozdíl od rozšířeného názoru je (existuje) mnohem více než pět smyslů.
V češtině toto there nemá formální protějšek; české věty existenciální mají pouze jeden podmět odpovídající anglickému vlastnímu podmětu v postavení postverbálním.
Existenciální typ se vyskytuje též s fakultativním určením, nejčastěji lokálním. Od existenciálně-lokativního typu se liší tím, že ho nelze převést na typ lokativní a there je obligatorní i při počátečním postavení adverbiálního určení: there was no sign of life in the house / in the house there was no sign of life v domě nebyla známka života (*no sign of life was in the house *žádná známka života nebyla v domě, *in the house was no sign of life).
(b) Typ existenciálně-lokativní, např. there is a girl in the waiting-room v čekárně je nějaká dívka. V tomto typu je adverbiální určení obligatorní v tom smyslu, že jde o vyjádření existence něčeho v nějakém místě nebo nějaké době. Tento typ kontrastuje s typem lokativním, který vyjadřuje pouhou lokalizaci (prostorovou nebo časovou), srov. the girl is in the waiting-room ta dívka je v čekárně; podobně there's a meeting in the afternoon odpoledne je schůze – the meeting is in the afternoon schůze je odpoledne.
V češtině se typ existenciálně-lokativní a lokativní liší pouze slovosledem, který je v tomto případě konstitutivní složkou větného vzorce. V angličtině může adverbiální určení stát buď na začátku nebo na konci (koncové postavení je častější), aniž se tím změní syntaktickosémantická struktura nebo aktuální členění, srov. there is a housing estate beyond the bridge / beyond the bridge there is a housing estate za mostem je sídliště (typ eixstenciálně-lokativní) – the housing estate is beyond the bridge sídliště je za mostem (typ lokativní).
Existenciálně-lokativní věty s there mají úzký vztah k posesivním větám s have, srov. there is no post office in the village ve vsi není pošta – the village has no post office vesnice nemá poštu. Možnost tvořit posesivní konstrukci je ovšem omezena na případy, kdy je sémantický vztah mezi adverbiálním určením a podmětem slučitelný se vztahem posesor – posesum (jde-li např. o vztah celku a částí nebo nositele a jeho podstatné vlastnosti), srov. there are twelve inches in a foot / the foot has twelve inches stopa má dvanáct palců – there was a brass plate on the door na dveřích byl mosazný štítek, ale nikoliv *the door had a brass plate dveře měly mosazný štítek. V těchto případech bývá posesivní konstrukce umožněna připojením lokálního určení sémanticky totožného s podmětem: the door had a brass plate on it na dveřích byl mosazný štítek. Lokální určení je někdy v těchto případech fakultativní, např. there are twenty pupils in the class ve třídě je dvacet žáků – the class has twenty pupils (in it) třída má dvacet žáků.

Poznámka: V kontextu lokálního popisu (v místních průvodcích, v scénických a zeměpisných popisech apod.) se v angličtině vyskytuje stejný existenciálně-lokativní typ jako v češtině, tj. there se může po počátečním lokálním určení vynechat, např. Usually the career of the dead man and his profession are depicted on the left wall in great detail... On the right wall are prayers for the dead. Obvykle je životní dráha zesnulého podrobně vylíčena na levé stěně... Na pravé stěně jsou modlitby za mrtvé. On the lawn were two great yew trees and the swing hung between them. (Raverat 61) Na trávníky byly dva velké tisy a houpačka visela mezi nimi.

(c) Typ dějový, např. there was a click in the lock v zámku cvaklo. Dějovost tohoto typu vyplývá z dějového jména, které tvoří vlastní podmět. Tato konstrukce umožňuje vyjádření děje bez činitele (i když činitel může být vyjádřen pomocí předložkové vazby). V češtině odpovídá jednočlenným větám slovesným (viz 12.31.14b), srov. Or there was tree-climbing, roof-climbing, story-telling. (Raverat 233) Nebo se lezlo po stromech, po střechách, vyprávěly se pohádky. There was no riding or shooting or anything of that kind. (Raverat 140) Nejezdilo se na koni, ani se nestřílelo nebo něco takového.
Tímto větným typem se též vyjadřují děje atmosferické (stavy počasí), např. there was a flash of lightning zablesklo se, there was a peal of thunder zahřmělo, jakož i jiné děje uvádějící na scénu nějaký jev, např. there was a crash ozvala se rána, there was a gust of wind zaburácel vítr. Lze k nim přiřadit i typ percepční, v němž je podmětem dějové jméno označující smyslový vjem. V češtině je opět jednočlenná věta slovesná, srov. there was a smell of damp leaves and moss bylo cítit vlhké listí a mech, there was the sound of footsteps bylo slyšet kroky.
(d) There se vyskytuje též v modálním typu, nejčastěji s gerundiálním podmětem nebo v záporné větě s infinitivem, např. there is no knowing what she may do nelze říci, co udělá, there is nothing to fear není se čeho bát, there's nowhere to go není kam jít.
(e) Je-li vlastní podmět v existenciálních a existenciálně-lokativních větách modifikován přítomným nebo minulým příčestím, vzniká otázka, není-li participium součástí průběhového tvaru nebo pasiva. Participium se v těchto případech nejčastěji považuje za postponovaný atribut, neboť je lze často rozvést do věty vztažné, např. there is another door leading to the hall do haly vedou ještě jedny dveře – there is another door that leads to the hall jsou ještě jedny dveře, které vedou do haly. There was a body called the Ladies's Discussion Society. (Raverat 95) Existoval spolek zvaný Dámská debatní společnost. – There was a body that was called... Existoval spolek, který se nazýval...
V některých případech lze tyto vazby převést na průběhovou konjugaci, resp. pasivum, srov. there was a party going on – a party was going on konal se (byl v průběhu) večírek, there was a ball given by the Young People's Club on that evening – a ball was given by the Young People's Club on that evening toho večera pořádal Klub mládeže ples.
Proti chápání participia jako integrované složky složeného slovesného tvaru však svědčí případy, které na průběhovou konjugaci převést nelze, srov. *another door is leading to the hall (pouze another door leads...), in our class there's a boy resembling Tom v naší třídě je chlapec podobný Tomovi – *a boy in our class is resembling Tom (pouze resembles).
V případě minulého příčestí jde o pasivum, stojí-li příčestí mezi there a vlastním podmětem, např. there has been raised the question of abnormal expenses byla vznesena otázka abnormálních výdajů. V toto případě, který se vyskytuje zřídka, je there formální element (bez existenciálního významu), který zaplňuje místo podmětu, aby bylo možné řazení podle stupně výpovědní dynamičnosti.
Obvyklejší postavení minulého příčestí v této vazbě je však za vlastním podmětem, např. there is an edition printed in large type existuje vydání tištěné velkým typem, kde bývá participium považováno za postmodifikátor, avšak i zde je možné pojetí pasivní (viz 8.84.22d)