13.14 Sémantika podmětu

Životný podmět nejčastěji vyjadřuje konatele slovesného děje (agense), a to jak děje záměrného (uvědomělého), tak děje nezáměrného (bezděčného). Záměrnost či bezděčnost slovesného děje zpravidla vyplývá ze sémantiky slovesa, avšak některá slovesa jsou z tohoto hlediska neutrální. Např. In 1830 men commonly labored twelve or thirteen hours a day. (Jones 122) V r. 1830 muži běžně pracovali dvanáct nebo třináct hodin denně (konatel děje záměrného). She slipped on the polished floor uklouzla na naleštěné podlaze, he shook with laughter otřásal se smíchy (konatel děje na vůli nezávislého); she dropped her handkerchief upustila kapesník (konatel děje, který může být záměrný i nezáměrný).
Konatel slovesného děje může být i neživotný (pak ovšem nelze mluvit o záměrnosti nebo bezděčnosti děje), např. the wind broke a window vítr rozbil okno, the windows shook, rattled okna se třásla, řinčela, not a leaf was stirring nepohnul se ani list apod.
Konatelská povaha podmětu se projevuje výrazněji v češtině než v angličtině. Je to zřejmé jednak (a) z predikací stavových, v nichž v češtině nositel stavu má často formu nikoliv podmětu, nýbrž předmětu, kdežto v angličtině je nositel stavu konstruován jako podmět, (b) jednak u podmětu akčních sloves; v češtině je akční sloveso slučitelné zpravidla jen s konatelským podmětem, kdežto v angličtině je vztah mezi sémantikou slovesa a podmětu značně volnější. Podmět u akčního slovesa nemusí být konatel, nýbrž pouhé místo, kde se děj odehrává, či kterýkoliv jiný účastník slovesného děje činností či procesem nějak zasažený.
(a) I am cold / warm / unwell je mi zima / teplo / špatně, I am sorry je mi líto, are you clear about it? (vedle is it clear to you) je vám to jasné?, I don't like it nelíbí se mi to, we missed you stýskalo se nám po tobě, I find it dull připadá mi to nudné, I feel sleepy chce se mi spát (x chci spát I want to sleep).
(b) The diver burst his eardrums potápěči praskly bubínky, the patient developed symptoms of food poisoning u pacienta se objevily příznaky otravy potravou aj.
U primárně intranzitivních sloves (viz 8.62.1) užívaných kauzativně je podmět iniciátorem slovesného děje, kdežto vlastní slovesný děj vykonává předmět: he jumped the horse over a fence skočil s koněm přes plot, he swore me to secrecy zavázal mě přísahou k mlčení aj.
U jiných sloves než akčních není podmět konatelem, nýbrž podle povahy slovesného děje trpitelem, proživatelem, nositelem stavu, recipientem apod.
Trpitelem (patiens) je podmět typicky ve vazbách trpných: I am often sent by my union to conferences. (Fraser 121) Jsem svým svazem často posílán na konference.
V angličtině se setkáváme s podmětem představujícím předmět příslušné aktivní věty i u sloves v aktivní konstrukci, srov. to cut meat krájet maso – the meat cuts well to maso se dobře krájí.
Proživatelem je podmět u sloves prožívání, smyslového vnímání a u sloves vyjadřujících různé postoje (citové, mentální apod.), např. he suffered a heavy blow utrpěl těžkou ránu, he was drowning / suffocating / choking topil se / dusil se, I woke early vzbudil jsem se brzo, she keeps worrying pořád si dělá starosti, did you hear me? slyšel jste mě (srov. konatelský podmět u listen poslouchat: I wasn't listening neposlouchal jsem) aj. (look forward to těšit se, envy závidět, hate nenávidět, fear bát se, doubt pochybovat, hesitate váhat apod.).
Nositelem stavu je podmět u sloves jako sit sedět, stand stát, lie ležet, sleep spát apod.
Recipientem je podmět v pasivu ditranzitivních sloves typu I was given no choice nebylo mi dáno na vybranou (viz 8.84.14) a u sloves jako get, receive, obtain dostat, obdržet, apod.
Neživotné podměty jsou nejčastěji lokativní, kauzativní, prostředkové (nástrojové) a temporální, což se často projevuje v možnosti konstruovat je jako příslovečné určení.
(a) Lokativní podmět: the garden swarms with bees zahrada se rojí včelami – bees swarm in the garden; the ground was crawling with ants země se hemžila mravenci – ants were crawling all over the ground (viz 12.22.12b). Lokativní podmět je v angličtině častější než v češtině: the room seats ten persons do té místnosti se vejde deset lidí, Heathrow sees a plane land or take off every fifty seconds na letišti v Heathrow přistává nebo startuje letadlo každých padesát vteřin, this road carries a good deal of traffic na této silnici je velký provoz, he was seething vřelo v něm, my nose is running teče mi z nosu, his wound throbbed v ráně mu škubalo, the kettle was steaming z konvice se kouřilo (viz 12.22.23).
V některých případech lokativní podmět alternuje s there nebo it, srov. there is a good deal of traffic on this road; her voice held a note of entreatythere was a note of entreaty in her voice v jejím hlase zazněla prosba, London was foggyit was foggy in London v Londýně byla mlha, the office was coldit was cold in the office v kanceláři bylo chladno aj.
(b) Kauzativní podmět (srov. iniciátor u životných podmětů): the heat turned the milk sour horkem mléko zkyslo, cancer kills many people na rakovinu umírá mnoho lidí, his achievements earned him respect and admiration svými úspěchy si získal úctu a obdiv, this remark lost him our sympathy touto poznámkou se připravil o naši sympatii, this question aroused a lively discussion tato otázka podnítila živou diskuzi. But the mere thought of work beads my forehead with sweat. (Fraser 276) Ale při pouhé myšlence na práci mi na čele vyvstane pot.
Příčina se konstruuje jako podmět i v otázce, např. What makes you think so? Proč si to myslíš? What made you say / do that? Proč jsi to řekl / udělal? apod.
Příčina může ovšem být konstruována i jako adverbiální určení, srov. owing to the heat the milk turned sour, why do you think so? apod.
(c) Podmět vyjadřující prostředek nebo nástroj: the treaty begins a new era tou(to) smlouvou začíná nová éra, this ended the discussion tím diskuze skončila.
(d) Temporální podmět: the past decade witnessed the emergence of a new science v posledním desetiletí vznikl nový vědní obor, the end of the lesson found me only with half the homework done na konci hodiny jsem měl úkol hotov jen z poloviny.
V případech jako léta jsou horká, zimy studené, summers are hot and winters cold je i v češtině možno časové určení konstruovat jako podmět.
Sémantická různorodost anglického podmětu je důsledek analytického charakteru angličtiny. Slovosledná pravidla vyžadují, aby v oznamovací větě podmět stál před slovesem určitým (většinou na počátku věty), což je zároveň při normálním rozložení výpovědní dynamičnosti i pozice tématu. Toto poziční spojení podmětu a tématu vede k tomu, že jsou jako podmět konstruovány i tematické prvky se sémantikou okolnostní (místní, časovou aj.), příčinnou aj., které v jazycích s volným slovosledem jako čeština bývají konstruovány jako adverbiální určení.