16.21.24 Souvětné otázky s verbem dicendi nebo cogitandi

Tvoří-li otázka závislou obsahovou větu po verbu dicendi nebo cogitandi (nebo po slovese příbuzného významu), tázací souvětí se vyznačuje některými zvláštnostmi. Závislostní vztah mezi oběma větami je značně oslaben, což se projevuje volností jejich vzájemného postavení a formou tázací věty v počáteční pozici. Spojka that se zpravidla vynechává a při postpozici věty se slovesem mluvení / myšlení jí vůbec nelze užít. V češtině souvětí tohoto typu tvoří normální podřadné souvětí s pevným závislostním vztahem vyznačeným spojkou a větosledem.
Tvoří-li obsahovou větu otázka zjišťovací, vyskytují se tyto formy: Do you think (that) he'll be at the office? Will he be at the office, do you think? Myslíte, že bude v kanceláři? May I ask whether you have been informed about it? Have you been informed about it, may I ask? Mohu se zeptat, zda jste o tom byl informován? Do you suppose (that) he'll agree? Will he agree do you suppose? Myslíte, že bude souhlasit? V počátečním postavení má obsahová tázací věta stejnou formu, jako když jí je užito samostatně, tj. má inverzi (na rozdíl od přímého slovosledu závislé otázky, viz 16.21.2). Koncová věta se v tomto případě spíše podobá tázacímu dovětku (viz 12.12.lj) než větě hlavní.
Tvoří-li obsahovou větu otázka doplňovací, vyskytují se rovněž dvě formy: forma obdobná formě české a forma s větou obsahující verbum dicendi / cogitandi na konci. V prvém případě stojí tato věta bezprostředně za tázacím slovem; závislost obsahové věty je vyznačena slovosledem bez inverze a uplatněním pravidel o souslednosti časové (viz 16.21.7). V této konstrukci dochází v obou jazycích k diskontinuitě obsahové věty, neboť do ní vstupuje věta s verbem dicendi / cogitandi, čímž se tázací výraz oddělí od své predikace, např. Who do you think they will choose? Koho myslíte, že vyberou? How old would you say she was? Jak byste řekl, že je stará? Which bus did he say we should take? Kterým autobusem říkal, že máme jet?
Na rozdíl od českého že, které je obligatorní, that je fakultativní a nelze ho užít vůbec, je-li tázací výraz podmětem, srov. Who do you think took me home? (Nikoliv Who do you think *that took me home?) Kdo myslíš, že mě odvezl domů? – Who did you say (that) you invited? Koho jste říkal, že jste pozval? Podobně What did she say had happened? (Nikoliv What did she say *that had happened?) Co říkala, že se stalo? – What did you say (that) he wanted? Co jste říkal, že chce?
Řidčeji se vyskytuje forma s verbem dicendi / cogitandi v koncovém postavení. Jako u otázky zjišťovací i zde má otázka stejnou formu jako při samostatném užití a věta s verbem dicendi / cogitandi má charakter tázacího dovětku. Např. Who will they choose, do you think? Koho myslíte, že vyberou? How old is she, would you say? Kolik byste řekl, že jí je let? O dovětkovém charakteru do you think, did he say atd. svědčí funkční podobnost s adverbiálním výrazem, srov. How old is she, in your opinion? Kolik je jí podle vašeho názoru let? O tom, že nejde o pravou subordinaci, rovněž svědčí skutečnost, že odpovídáme na tázací slovo, nikoliv na do you think apod., srov. Who do you think will be appointed? / Who will be appointed do you think?John. Kdo myslíte, že bude jmenován? – Jan.
Je-li tázací výraz slučitelný se sémantickou strukturou věty s verbem dicendi / cogitandi, dochází při diskontinuitě obsahové věty k dvojznačnosti, neboť tázací výraz se může vztahovat k oběma predikacím, srov. Why do you suppose she was lying? Proč myslíte, že lhala? Why může patřit jak k lie, tak k suppose. Příslušnost why do obsahové věty lze jednoznačně naznačit koncovým postavením věty s verbem dicendi / cogitandi, srov. Why was she lying, do you suppose? Příslušnost tázacího výrazu k verbu dicendi / cogitandi lze naopak jednoznačně vyjádřit konstrukcí What makes you think she was lying?

Poznámka: Věty s know se od ostatních případů tohoto typu liší tím, že je-li v čele souvětí tázací slovo, nejde o předsunutý výraz druhé věty, nýbrž o člen patřící k know: How do you know he got it? Jak víte, že to dostal? Patří-li how ke get, je možná jen forma How did he get it, do you know? nebo Do you know how he got it? Víte, jak to dostal?

V běžně mluveném jazyce se též vyskytuje forma se závislou tázací větou bez formálního začlenění do obsahového souvětí, tj. mající formu samostatné otázky, např. Do you mean did I cheat him? Míníte tím, jestli jsem ho ošidil? Zde je Do you mean skutečně řídící věta, neboť odpověď se týká této věty: Yes, that's precisely what I mean. Ano, míním právě to.