3.32.31 Neurčitost vyplývající z první zmínky nebo přítomnosti více potenciálních referentů

Neurčenost referenta substantiva determinovaného neurčitým členem, nulovým členem nebo pomocí some je nejčastěji důsledek toho, že je o něm první zmínka (že je prvně uveden na scénu, přičemž se neuplatňuje žádný z typů určenosti uvedených v 3.32.2), např. John is growing a beard. Jan si nechává růst plnovous. Will you have ham or sausages? Vezmeš si šunku nebo párky? I think there's some jam / there are some fruit tins in the pantry. Myslím, že je ve spíži nějaký džem / že jsou ve spíži nějaké kompoty.
Neurčenost dále vyplývá z toho, že je v situaci promluvy více potenciálních referentů, avšak mluvčí neodkazuje na všechny, nýbrž jen na některý (některé) z nich, např. Take an apple (vezmi si jablko) implikuje, že je v situaci promluvy více jablek a adresát je vyzván, aby si vzal jedno, přičemž jeho volba není omezena, může si vzít kterékoliv. (Take the apple by znamenalo, že je jablko v situaci promluvy dostatečně určeno, např. je jen jedno.) Tento význam může mít i determinaci pomocí some, např. Have some ham/some chocolates. Vezmi si šunku/bonbony.
Na rozdíl od určité determinace, jejíž reference je zpravidla jednoznačná, reference neurčité determinace je neutrální, tj. příslušnost referenta substantiva s neurčitou determinací k určitému souboru se může v různých situacích lišit. Tak např. ve větách This is a faulty copy. A page is / Some pages are missing. (Tohle je vadný výtisk. Jedna stránka schází / Některé stránky scházejí.) jde o stránky zmíněného výtisku. Avšak ve větách I went to a wedding on Saturday. I was talking to a bridesmaid / to some bridesmaids about it afterwards. (V sobotu jsem byl na svatbě. Pak jsem o ní mluvil s jednou družičkou / s nějakými družičkami.) může, ale nemusí jít o družičky z téže svatby. Neurčitá determinace je v tomto směru vágní. Naproti tomu ve větách I discussed an interesting book with Fred yesterday. I am going to discuss it with an author / some authors. (Včera jsem diskutoval s Fredem o zajímavé knize. Budu o ní diskutovat s jedním autorem / s nějakými autory.) nemůže jít o autora (autory) zmíněné knihy. (K vyjádření referenční identity by bylo třeba užít členu určitého: I am going to discuss it with the author[s]. Budu o ní diskutovat s autorem/autory.)
Při neurčité determinaci může být referent specifický nebo nespecifický. Tak např. ve větě I want to invite an actress, but my wife doesn't like her. (Chci pozvat jednu herečku, ale moje žena ji nemá ráda.) má mluvčí na mysli určitou osobu. Naproti tomu ve větě I want to invite an actress. Can you suggest one? (Chci pozvat nějakou herečku. Můžete mi nějakou navrhnout?) nemá na mysli určitou osobu. Podobně je tomu u some: I want to invite some actresses, but my wife doesn't like them. Chci pozvat nějaké herečky, ale moje žena je nemá ráda. (neurčitá singulativní reference specifická). – I want to invite some actresses. Can you suggest any? Chci pozvat nějaké herečky. Můžete mi nějaké navrhnout? (neurčitá singulativní reference nespecifická).
Bez širšího kontextu jsou tedy věty jako My sister would like to meet a Norwegian dvojznačné. Jde-li o specifickou referenci, možné pokračování je např. He comes here on business every now and then. V češtině je v tomto případě obligatorní determinátor jeden nebo jistý: Moje sestra by se ráda seznámila s jedním (jistým) Norem. Občas sem (on) jezdí za obchodem. V případě nespecifické reference je možné pokračování např. She wants to try whether she can make herself understood. V tomto případě je v češtině nějaký, popř. nemusí být determinace vyjádřena: Moje sestra by se ráda seznámila s (nějakým) Norem. Chce zkusit, umí-li se domluvit.
Specifická a nespecifická reference se může lišit v anaforických prostředcích. Předpoklady pro anaforický určitý člen vytváří především reference specifická, např. There was a railway accident near Prague last night. The cause of the accident is being investigated. Včera v noci došlo u Prahy k železniční nehodě. Příčina nehody se vyšetřuje. Při nespecifické referenci se anafora neuplatňuje, srov. Have you ever had a motor accident? Měl jste někdy dopravní nehodu? – *Yes, I had the accident (pouze Yes, I had an accident nebo I had one [but nothing serious]. Ano, měl jsem nehodu [ale nebylo to nic vážného]).
Po záporném slovese bývá neurčitá reference zpravidla nespecifická, takže nejsou podmínky pro anaforu: I have never seen a glacier. I should like to see a glacier (to see one) very much (nikoliv *the glacier/*it). Nikdy jsem neviděl ledovec. Moc rád bych nějaký (ledovec) viděl.

Poznámka: Nespecifická reference není vyloučena ani u singulativního členu určitého, např. ve větě The girl whom John will marry will be very happy (Dívka, s kterou se Jan ožení, bude velmi šťastna) the girl má nespecifického referenta v situaci, kdy je volba Janovy budoucí ženy ještě zcela otevřená.

Poznámka: Nespecifičnost neurčité reference v případě jako Harry didn't see an explosion (Harry neviděl výbuch) implikuje, že k výbuchu nemusilo vůbec dojít (možné pokračování je např. simply because there wasn't any prostě proto, že k žádnému nedošlo). Naproti tomu z určité reference vylývá, že k výbuchu došlo, srov. Harry didn't see the explosion, but was near enough to hear it. Harry výbuch neviděl, ale byl dost blízko, aby ho slyšel.