12.22.6 Větný typ S-V-O-Co

Má-li předmět doplněk, vzniká samostatný větný typ, a to bez ohledu na to, zda jde o doplněk, který je obligatorní složkou syntakticko-sémantické struktury slovesa, nebo zda jde jen o člen fakultativní. V případech jako he ran himself breathless (utíkal, až nemohl dechu popadnout) je doplněk obligatorní (srov. neúplnost struktury *he ran himself), podobně they considered this line of research very promising považovali tento směr výzkumu za velmi slibný (they considered this line of research má jiný význam: „uvažovali o tomto směru výzkumu“). V případě jako she found the box empty (našla krabici prázdnou), kde je možno doplněk vynechat, aniž se změní význam slovesa, vzniká jeho vynecháním jiný větný typ: she found the box našla krabici S-V-O.
Doplněk předmětu vyjádřený adjektivem označuje buď průvodní rys děje (doplněk kvalifikující) nebo jeho výsledek (doplněk rezultativní) podle toho, zda lze jeho vztah k předmětu převést na be nebo become (viz 13.72.1), srov. do you like your tea sweet? máte rád čaj sladký? (doplněk kvalifikující), he shouted himself hoarse křičel do ochraptění (doplněk rezultativní).
České prostředky odpovídající rezultativnímu doplňku jsou často odlišné, srov. he drank himself silly zpil se do němoty, he kicked the door open otevřel dveře kopnutím, don't get your clothes dirty neušpiň si šaty aj.
Doplněk předmětu vyjádřený substantivem neoznačuje dalšího účastníka děje, neboť je vždy koreferenční s předmětem, např. they made Newton President of the Royal Society udělali Newtona prezidentem Královské společnosti, she named the girl Jane pojmenovala holčičku (jménem) Jana.
Doplněk může být uvozen pomocí as, např. they rejected the plan as unfeasible odmítli ten plán jako neproveditelný, I wouldn't describe him as really clever neřekl bych, že je opravdu chytrý.
U některých sloves může být sponový vztah mezi předmětem a doplňkem explicitně vyjádřen, srov. we presume him (to be) innocent považujeme ho za nevinného (viz 15.13.22).