8.44.31 Vyjadřování nutnosti

Při vyjadřování nutnosti angličtina rozlišuje nutnost vyplývající z přirozeného stavu věcí nebo vnitřního stavu či přesvědčení mluvčího a nutnost vyplývající z vnějších okolností. Prvý typ nutnosti se vyjadřuje pomocí must, např. I must think it over musím si to rozmyslet, what can't be cured must be endured co se nedá vyléčit, musí se vydržet.
Záporné must not nevyjadřuje pouhé popření kladného významu, tj. děj, který není nutný (jak je tomu v češtině, srov. nemuset), nýbrž opak kladného významu, „nesmět“. Je tedy formálním i významovým protějškem k may smět (viz 8.44.21), např. I mustn't keep you any longer už vás nesmím zdržovat, you mustn't underrate yourself nesmíte se podceňovat.
Pouhé popření nutnosti, tj. vyjádření děje, který není nutný (protějšek českého nemuset), vyjadřuje need not, např. you needn't remind me of it nemusíš mi to připomínat, that needn't worry us to nám nemusí dělat starosti. Modální sloveso need se též vyskytuje v otázce, např. Need you work so late at night? Musíte pracovat/je třeba, abyste pracoval tak pozdě večer? Vedle need not se vyskytuje též don't have to, které je častější v americké angličtině, srov. we needn't hurry – we don't have to hurry nemusíme spěchat. V britské angličtině se kromě toho vyskytuje i tvar bez do, např. do you have to go now? / have you to go now? musíte už jít? Tvar bez do je častější na severu Anglie, kde v záporu též vyjadřuje popření nutnosti (viz 8.32.2).
Nutnost vyplývající z vnějších okolností se vyjadřuje pomocí have to nebo have got to. U těchto výrazů je původce modality jiný než původce děje. Have got to se vyskytuje v běžně mluveném jazyce hlavně v britské angličtině, v americké angličtině je řidší. Např. Money is no reason why she has to get into trouble. (Wilson 201) Peníze nejsou důvod, proč se musí dostat do nesnází. You don't have to bring presents. (Gibson 328) Nemusíš nosit dárky. But you've got to make an effort, my boy. (Shaffer 211) Ale musíš se, chlapče, snažit.
Must, have a have got mohou též odkazovat na budoucnost, např. you must stay in bed for a few days musíte zůstat několik dní ležet, I've got to be at the studio in half an hour. (Axelrod 531) Musím být za půl hodiny ve studiu.
Kromě toho have to tvoří futurum se shall/will i be going to: Now I'll have to write another letter. (Gibson 330) Teď budu muset napsat jiný dopis. You're going to have to tell her. Budeš jí to muset říci.
Při odkazování na minulost se must užívá pouze v závislé větě, např. I told him what he must do řekl jsem mu, co musí udělat. Pravidelný minulý tvar k dispozičnímu must je had to, které ovšem představuje minulý tvar i od have to, takže v minulosti se různé druhy nutnosti formálně nerozlišují. Např. I had to go to the doctor's on my lunch hour. (Gazzo 182) V polední přestávce jsem musela jít k lékaři. I didn't have to tell him twice nemusel jsem mu říkat dvakrát, did you have to wait long? musel jste čekat dlouho? V britské angličtině se někdy vyskytuji i minulý tvar had got to, většinou v závislé obsahové větě, např. I thought I'd got to stay myslel jsem, že tu musím zůstat.

Poznámka: Nevyhnutelnou nutnost vyjadřuje vazba be bound to: with such an opponent he is bound to lose s takovým soupeřem musí nevyhnutelně prohrát.