Skip to main content
Elektronická mluvnice současné angličtiny
Elektronická mluvnice současné angličtiny
Hledej
Hledej
Main menu
Mluvnice
Citační databáze
OED
O projektu
O autorech
Nápověda
Přihlášení
You are here
Mluvnice
OBSAH:
Cvičení
Morfologie
Neurčité tvary slovesné – gerundium a participium
Syntax
Základní větné typy podle funkce jazykového projevu (záměru mluvčího) – větná modalita intenční
Základní větné typy podle syntaktické stavby věty
Podmět realizovaný zájmenem it
Souvětí podřadné. Souvětí složené (složité)
Základní větné typy podle syntaktické stavby věty. Sémantické role větných členů
PŘEDMLUVA
ÚVOD
MORFOLOGIE
1 Základní jednotka morfologie
1.1 Slovo vs. morfém
1.2 Třídy slov
1.3 Formální třídy slova
1.4 Morfematická struktura slova
1.5 Homonyma, synonyma
1.6 Slovo, sousloví, věta
2 Slovní druhy
2.1 Slovní druhy rozlišené afixy
2.2 Konverze slovních druhů
2.21 Konverze mezi substantivem a slovesem
2.21.1 Typ eye > to eye
2.21.2 Typ to break > a break
2.21.3 Typ work > work
2.22 Konverze mezi substantivem a adjektivem
2.22.1 Úplná konverze mezi adjektivem / substantivem a substantivem / adjektivem
2.22.2 Částečná konverze mezi substantivem / adjektivem a adjektivem / substantivem
2.22.21 Částečná konverze substantiva v adjektivum
2.22.22 Částečná konverze adjektiva v substantivum
2.23 Konverze mezi adjektivem a slovesem
2.24 Jiné typy konverze
2.25 Strukturní dvojznačnosti
2.3 Rozlišení slovních druhů alternací fonémů a přízvuku
2.31 Rozlišení slovních druhů alternací fonémů
2.32 Rozlišení slovních druhů alternací přízvuku
3 Substantivum
3.1 Číslo
3.11 Prostředky vyjadřování plurálu
3.11.1
3.11.2 Neproduktivní způsoby tvoření plurálu
3.11.21
3.11.22
3.11.23
3.11.24
3.11.25 Cizí plurály
3.11.26 Plurál kompozit
3.11.27 Supletivní plurál
3.12 Sémantické funkce čísla substantiv
3.12.1
3.12.2
3.12.3
3.12.4
3.13 Singularia a pluralia tantum
3.13.1 Singulária tantum
3.13.2 Plurália tantum
3.14 Rozdíly v čísle mezi češtinou a angličtinou
3.2 Počitatelnost
3.21 Počitatelná substantiva
3.22 Počitatelná a nepočitatelná substantiva
3.22.1 Látka – jednotlivina
3.22.2 Abstrakta: činnost, vlastnost, stav – jednotlivý projev
3.22.3 Látka – druh
3.22.4 Vlastnost – osoba
3.22.5 Diferenciace počitatelných a nepočitatelných významů
3.23 Nepočitatelná substantiva
3.24 Lexikální prostředky umožňující přechod k počitatelnosti
3.3 Kategorie určenosti
3.31 Formy členů
3.32 Funkce členů
3.32.1 Generická reference
3.32.2 Singulativní reference určitá
3.32.21 Situační určenost
3.32.22 Určenost anaforická
3.32.23 Anaforická určenost asociační
3.32.24 Určenost rozvíjejícími členy
3.32.25 Určitá determinace bez členu
3.32.26 Vztah určitého členu k univerzálním kvantifikátorům
3.32.3 Singulativní reference neurčitá
3.32.31 Neurčitost vyplývající z první zmínky nebo přítomnosti více potenciálních referentů
3.32.32 Neurčitá determinace substantiv s rozvíjejícím členem
3.32.4 Determinace substantivní části přísudku a doplňku
3.32.5 Determinace u vlastních jmen
3.32.51 Vlastní jména osobní
3.32.52 Vlastní jména zeměpisná
3.32.53 Determinace jiných skupin vlastních jmen
3.32.54 Vliv modifikace na determinace vlastních jmen
3.32.6 Zvláštní případy determinace apelativ
3.32.7 Kolísání v užití členu
3.4 Rod
3.41 Maskulina a feminina rozlišená lexikálně
3.42 Maskulina a feminina rozlišená slovotvornými prostředky
3.43 Substantiva rodově nerozlišená
3.44 Rod zvířat
3.45 Rod neurčitých zájmen
3.46 Personifikace neživotných entit
3.5 Pád
3.51 Pádový systém v angličtině
3.51.1 Funkce adnominálního pádu
3.51.2 Forma adnominálního pádu
3.51.3 Sféra použití adnominálního pádu
3.51.4 Dvojí genitiv
3.51.5 Význam adnominálního pádu
3.51.6 Genitivní vazba s of
3.52 Vyjadřování ostatních pádových vztahů
3.52.1 Nominativní vztah
3.52.2 Vztah dativní
3.52.3 Vztah akuzativní
3.52.4 Vokativ
3.52.5 Lokálový vztah
3.52.6 Instrumentál
4 Zájmena
4.1 Zájmena osobní
4.11 Formální systém
4.12 Užívání
4.13 Význam
4.14 Vyjadřování všeobecného lidského konatele
4.15 Funkce it
4.2 Zájmena přivlastňovací
4.21 Zájmena přivlastňovací nesamostatná
4.22 Zájmena přivlastňovací samostatná
4.3 Zájmena zvratná a zdůrazňovací
4.31 Zájmena zvratná
4.32 Zájmena reciproční
4.33 Zájmena zdůrazňovací
4.4 Zájmena ukazovací
4.5 Zájmena tázací
4.6 Zájmena vztažná
4.61 Zájmena vztažná uvozující vztažné věty adjektivní
4.61.1 Základní relativa
4.61.2 Složená relativa whereat, whereby apod.
4.61.3 Relativa odkazující na větný antecedent
4.62 Zájmena vztažná uvozující vztažné věty substantivní
4.7 Zájmena neurčitá
4.71 Univerzální kvantifikátory
4.71.1 Every
4.71.2 Each
4.71.3 All
4.71.4 Both
4.72 Existenciální kvantifikátory
4.72.1 Some
4.72.11 Redukovaná forma some
4.72.12 Neredukovaná forma some
4.72.13 Kompozita se some
4.72.14 Some a jeho kompozita ve větách tázacích, záporných a podmínkových
4.72.2 Any
4.72.21 Any ve větách tázacích a záporných
4.72.22 Any ve větách oznamovacích kladných
4.72.23 Kompozita s any
4.72.3 Either
4.73 Záporné kvantifikátory
4.74 Much, many, few, little, a few, a little, several, enough
4.75 One, other
5 Číslovky
5.1 Číslovky základní
5.2 Číslovky řadové
6 Adjektivum
6.1 Morfologická charakteristika adjektiva
6.2 Syntaktická charakteristika adjektiva
6.3 Vztah adjektiva k adverbiu
6.4 Vztah adjektiva ke slovesu
6.5 Sémantický vztah adjektiva k řídícímu substantivu
6.6 Syntaktická klasifikace adjektiv
6.61 Adjektiva užívaná pouze atributivně
6.62 Postavení atributivních adjektiv
6.63 Adjektiva užívaná pouze predikativně
6.7 Adjektiva s participiální formou
6.8 Stupňování adjektiv
6.81 Stupňování flektivní
6.82 Stupňování analytické
6.83 Význam komparativu a superlativu
6.84 Vyjadřování menší míry vlastnosti
6.85 Nepravidelné stupňování
7 Adverbium
7.1 Adverbia odvozená od adjektiv sufixem –ly
7.2 Adverbia na –ly fungující též jako adjektiva
7.3 Neodvozená adverbia formálně totožná s adjektivy; významová diferenciace adjektiv s tvarem na –ly a bez –ly
7.4 Jiné adverbiální sufixy: -wise a -ward(s)
7.5 Adverbia neodvozená od adjektiv
7.6 Adverbia homonymní s předložkami
7.7 Adverbiální kompozita typu therein, hereby
7.8 Stupňování příslovcí
7.9 Neadverbiální protějšky českého adverbia
8 Sloveso
8.1 Flektivní tvary pravidelné
8.11 –/e/s
8.12 -ing
8.13 -ed
8.2 Flektivní tvary nepravidelné
8.3 Pomocná slovesa
8.31 Be
8.31.1 Be jako sloveso pomocné
8.31.2 Be jako sloveso lexikální, sponové a modální
8.32 Have
8.32.1 Have jako sloveso pomocné
8.32.2 Have jako sloveso lexikální, modální a kauzativní
8.33 Do
8.4 Modální slovesa
8.41 Formální a sémantické vymezení modálních sloves
8.42 Přehled tvarů pomocných a modálních sloves
8.43 Komentář k staženým a záporným tvarům
8.44 Sémantický systém modálních sloves
8.44.1 Can, could, be able to
8.44.11 Can
8.44.12 Could
8.44.2 May, might, be allowed to
8.44.22 Might
8.44.21 May
8.44.23 May/might jako prostředky modality větné
8.44.3 Must
8.44.31 Vyjadřování nutnosti
8.44.32 Vyjadřování vysokého stupně pravděpodobnosti
8.44.4 Should
8.44.41 Vyjadřování záhodnosti
8.44.42 Vyjadřování pravděpodobnosti
8.44.43 Should ve vedlejších větách
8.44.44 Be + infinitiv
8.44.5 Ought to
8.44.6 Shall
8.44.7 Will, would
8.44.71 Will
8.44.72 Would
8.44.8 Dare
8.5 Formální třídy lexikálních sloves
8.51 Formální třídy lexikálních sloves
8.51.1 Slovesa s adverbiální částicí
8.51.2 Slovesa s předložkou
8.51.3 Slovesa s adverbiální částicí a předložkou
8.6 Syntakticko-sémantická klasifikace sloves
8.61 Slovesa sponová
8.62 Slovesa plnovýznamová
8.62.1 Slovesa intranzitivní
8.62.2 Slovesa z hlediska tranzitivity neutrální
8.62.3 Slovesa kauzativní
8.62.4 Slovesa tranzitivní
8.62.5 Slovesa reflexivní
8.7 Sémantická klasifikace sloves
8.71 Slovesa telická a atelická
8.72 Slovesa dynamická a nedynamická
8.8 Slovesné kategorie
8.81 Osoba a číslo
8.82 Kategorie času
8.82.1 Temporální formy anglického slovesa
8.82.2 Temporální systém anglického slovesa
8.82.21 Prosté tvary slovesné
8.82.22 Průběhové tvary slovesné
8.82.23 Kategorie perfektních a průběhových tvarů z hlediska vidu
8.83 Slovesný způsob (modus)
8.83.1 Indikativ
8.83.2 Imperativ
8.83.3 Kondicionál
8.83.4 Konjunktiv
8.84 Slovesný rod (genus verbi)
8.84.1 Forma slovesného rodu
8.84.11 Pasívum sloves monotranzitivních
8.84.12 Pasívum sloves předložkových
8.84.13 Pasívum sloves s adverbiální částicí
8.84.14 Pasívum sloves ditranzitivních
8.84.2 Funkce slovesného rodu
8.84.21 Aktivum
8.84.22 Pasivum
8.85 Neurčité tvary slovesné
8.85.1 Infinitiv
8.85.2 Gerundium
8.85.3 Participium
9 Předložky
9.1 Předložky z hlediska formy
9.11
9.12
9.13
9.14
9.15
9.16
9.2 Syntaktická funkce předložkových spojení
9.3 Významová stránka předložek
9.31 Předložky prostorové
9.31.1 Lokalizace ve vztahu ke globálně chápanému prostorovému orientátoru.
9.31.10 Lokalizace podle úhlu, který zaujímá prostorový orientátor a děj nebo objekt.
9.31.11
9.31.12 Lokalizace v prostoru, v němž se nachází i prostorový orientátor.
9.31.13
9.31.2 Lokalizace ve vztahu k vnitřku prostorového orientátoru.
9.31.3 Lokalizace ve vztahu k povrchu prostorového orientátoru.
9.31.4 Lokalizace ve vztahu k různým, nespecifikovaným částem prostorového orientátoru.
9.31.5 Lokalizace ve vztahu k obvodu prostorového orientátoru (nazíranému buď zvenku nebo zevnitř).
9.31.6 Lokalizace ve vztahu ke všem částem prostorového orientátoru.
9.31.7 Lokalizace ve vztahu k poloze prostorového orientátoru na vertikální ose
9.31.8 Lokalizace ve vztahu k poloze prostorového orientátoru na horizontální ose.
9.31.9 Lokalizace v blízkosti prostorového orientátoru.
9.32 Časové předložky
9.32.1 Význam jednotlivých předložek
9.32.2 Vynechávání časových předložek
9.32.3
9.33 Předložky příčinné
9.33.1
9.33.2
9.33.3
9.33.4
9.34 Předložky způsobové
9.34.1 Předložky způsobové v užším smyslu
9.34.10 Předložky vyjadřující prospěch
9.34.11 Předložky vyjadřující vztah nebo zřetel
9.34.12 Předložky vyjadřující průvodní okolnosti
9.34.2 Předložky vyjadřující míru
9.34.3 Předložky vyjadřující účinek jakožto důsledek intenzity nebo jiné vlastnosti slovesného děje.
9.34.4 Předložky vyjadřující výsledek
9.34.5 Předložky vyjadřující měřítko, normu
9.34.6 Předložky vyjadřující prostředek
9.34.7 Předložky vyjadřující nástroje nebo pomůcku
9.34.8 Předložky vyjadřující původce děje
9.34.9 Předložky vyjadřující původ
10 Spojky
11 Citoslovce
SYNTAX
12 Věta jednoduchá
12.1 Základní větné typy podle funkce jazykového projevu (záměru mluvčího) – větná modalita intenční
12.11 Věta oznamovací
12.12 Věta tázací
12.12.1 Otázky zjišťovací
12.12.2 Otázka rozlučovací
12.12.3 Otázky doplňovací
12.13 Věta rozkazovací
12.14 Věty zvolací
12.15 Zápor
12.15.1 Vyjadřování záporu
12.15.2 Zápor větný a zápor členský
12.15.3
12.15.4 Záporné věty s kvantifikátory
12.15.5
12.15.6 Dvojí zápor
12.15.7
12.15.8 Intenzifikace záporu
12.15.9
12.2 Základní větné typy podle syntaktické stavby věty
12.21 Větné typy se slovesem sponovým
12.21.1
12.21.2
12.21.3 Sponové věty s podmětem it
12.21.31
12.21.32
12.21.33
12.21.4 Sponové věty s podmětem there
12.21.5
12.22 Větné typy se slovesem plnovýznamovým v činném rodě
12.22.1 Větné typy se slovesem intranzitivním
12.22.11 Větný typ S-V
12.22.12 Větný typ S-V-Adv (intranzitivní sloveso s obligatorním adverbiálním určením)
12.22.2 Větný typ se slovesem monotranzitivním S-V-O
12.22.21 Typ agens – děj – patiens
12.22.22 Typ procesor – mentální/citový postoj/reakce
12.22.23 Typ S-V-O s neživotným podmětem
12.22.24 Typ S-V-O vyjadřující různé vztahy
12.22.25 Větný typ S-V-O se sponovým slovesem
12.22.26 Realizace podmětu v typu S-V-O
12.22.3 Větný typ S-V-Oi-Od
12.22.4 Větný typ S-V-O-Oprep
12.22.5 Větný typ S-V-O-Adv
12.22.6 Větný typ S-V-O-Co
12.23 Větné typy se slovesem v trpném rodě
12.23.1
12.23.2
12.23.3
12.23.4
12.23.5
12.23.6
12.23.7
12.23.8
12.3 Anglické protějšky české jednočlenné věty slovesné
12.31 Jednočlenné věty slovesné s verbálním přísudkem
12.31.1 Jednočlenné věty obsahující nereflexivní sloveso nebo reflexivum tantum
12.31.11 Stavy počasí a jiné atmosferické podmínky; jevy spojené se střídáním dne a noci
12.31.12 Fyzické stavy
12.31.13 Psychické stavy
12.31.14 Jiné typy jednočlenných slovesných vět bezagentních
12.31.2 Jednočlenné věty s reflexivním tvarem slovesným
12.31.21 Věty implikující všeobecného lidského konatele
12.31.22 Dispoziční typ
12.32 Jednočlenné věty slovesné s verbonominálním přísudkem
12.32.1 Fyzické stavy
12.32.2 Psychické stavy
12.32.3 Stavy širšího (přírodního) prostředí (okolí)
12.32.4 Stavy bližšího (místního) okolí
12.32.5 Odkazování na čas a prostor
12.32.6 Modální typy jednočlenných vět verbonominálních
12.32.61
12.32.62 Vazby s infinitivem
12.4 Jednočlenná věta neslovesná
12.41 Jednočlenná věta neslovesná v jazyce mluveném
12.41.1 Typy substantivní se substantivem v obecném pádě
12.41.2 Typy substantivní se substantivem v předložkovém pádě
12.41.3 Typ adjektivní
12.41.4 Zvolací typ what + substantivum, how + adjektivum
12.41.5 Typy adverbiální
12.41.6 Typy infinitivní
12.41.7 Typy s tázací formou
12.41.8 Typy citoslovečné
12.41.9 Neslovesná věta vedlejší
12.42 Jednočlenná věta neslovesná v jazyce psaném
12.5 Neslovesná věta dvojčlenná
13 Větné členy
13.1 Podmět
13.11
13.12
13.13 Realizace podmětu
13.13.1
13.13.2 Podmět realizovaný zájmenem it
13.13.3 There v postavení podmětu
13.13.4 Obecný osobní podmět
13.14 Sémantika podmětu
13.15 Funkce podmětu na rovině aktuálního členění větného
13.15.1
13.15.2
13.15.3 Průběžnost podmětu
13.16 Vynechávání podmětu
13.2 Přísudek (predikát)
13.21 Shoda podmětu a přísudku
13.21.1
13.21.2
13.21.3
13.22
13.22.1 Přísudek verbální
13.22.11 Přísudek intranzitivní (viz 12.22.11)
13.22.12 Přísudek s doplněním(i) předmětové povahy
13.23 Přísudek verbonominální
13.23.1 Verbonominální predikace s be
13.23.11 Be + adjektivum
13.23.12 Be + substantivum
13.23.13 Jmenná část přísudku vyjádřená předložkovou vazbou
13.23.14 Jiné formy realizace jmenné části přísudku
13.23.2 Jiná slovesa sponová
13.23.21
13.23.22
13.24 Modální a fázová modifikace predikátu
13.25 Predikační proformy a elipsa v rámci predikátu
13.25.1
13.25.2
13.3 Předmět
13.31 Předmět přímý
13.31.1 Sémantika přímého předmětu
13.31.11
13.31.12
13.31.13
13.31.14
13.31.15
13.31.16
13.31.17
13.31.18
13.31.2
13.31.3 Realizace přímého předmětu
13.31.31
13.31.32
13.31.33
13.31.34
13.31.35
13.32 Předmět nepřímý
13.33
13.34
13.35
13.36 Předmět předložkový
13.37
13.38 Komplementace slovesa předmětem přímým a předložkovým
13.39 Předmětové doplnění adjektiva
13.4 Příslovečné určení
13.41 Příslovečné určení začleněné do větné stavby
13.41.1 Realizace příslovečného určení
13.41.2 Sémantické třídy příslovečného určení
13.41.21 Příslovečné určení místa
13.41.22 Příslovečné určení času
13.41.23 Příslovečné určení způsobu
13.41.24 Příslovečné určení příčinnosti
13.41.25 Příslovečné určení původu a původce
13.41.26 Příslovečné určení míry
13.41.27 Vytýkací příslovce
13.42 Příslovečné určení nezačleněné do větné stavby
13.42.1 Větné modifikátory hodnotící způsob sdělení
13.42.2 Větné modifikátory hodnotící obsah sdělení
13.42.21
13.42.22 Větné modifikátory vyjadřující různé postoje k obsahu sdělení
13.42.3 Emocionální hodnocení obsahu výpovědi
13.42.4 Větné modifikátory sloužící jako prostředky textové návaznosti (spojovací prostředky)
13.5 Přívlastek (atribut)
13.51 Vymezení přívlastku
13.52 Vyjádření přívlastku
13.52.1 Přívlastek vyjádřený adjektivem
13.52.11 Vztah adjektivního přívlastku k referentu řídícího (určovaného) substantiva
13.52.12 Postavení adjektivního přívlastku
13.52.2 Přívlastek vyjádřený substantivem v obecném pádě
13.52.21 Vztah dvou juxtaponovaných substantiv, závislost funkce na vzájemném postavení
13.52.22 Přívlastek vyjádřený několika substantivy, vztahy mezi několika juxtaponovanými substantivy
13.52.3 Přívlastek vyjádřený substantivem v přivlastňovacím pádě
13.52.4 Přívlastek vyjádřený substantivem s předložkou OF
13.52.41 Postavení přívlastku s předložkou of
13.52.42 Vztah přívlastku s předložkou of k subjektu a objektu děje u řídících substantiv deverbativních
13.52.43 Významy přívlastku s předložkou of
13.52.44 Míra zaměnitelnosti přívlastku vyjádřeného přivlastňovacím pádem a substantivem s OF
13.52.5 Přívlastek vyjádřený jiným předložkovým výrazem
13.52.6 Přívlastek vyjádřený adverbiem
13.52.7 Přívlastek vyjádřený participiem
13.52.8 Přívlastek vyjádřený infinitivem
13.52.9 Přívlastek vyjádřený větou vedlejší
13.52.91 Přívlastek vyjádřený vztažnou větou
13.52.92 Přívlastek vyjádřený větou obsahovou
13.6 Přístavek (apozice)
13.61 Přístavek těsný
13.61.1
13.61.2
13.61.3
13.61.4
13.62 Přístavek volný
13.62.1
13.62.2
13.62.3
13.7 Doplněk
13.71 Doplněk podmětu
13.71.1
13.71.2
13.72 Doplněk předmětu
13.72.1 Adjektivní doplněk předmětu
13.72.11
13.72.12
13.72.2 Doplněk předmětu vyjádřený substantivem
13.72.3 Doplněk předmětu vyjádřený jinými prostředky
13.8 Několikanásobné větné členy
13.81 Několikanásobné větné členy spojené vztahem slučovacím
13.82 Několikanásobné větné členy spojené vztahem odporovacím
13.83
13.84
14 Slovosled ve větě jednoduché
14.1 Slovosled jako prostředek roviny gramatické
14.11 Slovosled jako prostředek rozlišující základní větné typy
14.11.1
14.11.2
14.11.3
14.11.4
14.12 Pořadí větných členů ve větě jednoduché
14.13 Porušení principu členské sounáležitosti
14.13.1
14.13.2 Oddělení modifikace od řídícího členu
14.2 Slovosled jako činitel rozlišující význam (prostředek roviny významové)
14.21
14.22
14.3 Vztah slovosledu k aktuálnímu členění větnému
14.31
14.32
14.33
14.34
14.35
14.35.1
14.35.2
14.35.3
14.35.4
14.35.5
14.35.6
14.36
14.36.1
14.36.2
14.36.3
14.36.4
14.36.5
14.37 Inverze
15 Realizace větných členů polovětnými vazbami (jmenné tvary slovesné ve funkci větných členů)
15.1 Infinitiv
15.11 Infinitiv ve funkci podmětu
15.11.1
15.11.2
15.11.3
15.11.4 Infinitivní vazba s vyjádřeným konatelem uvedená předložkou for (která zde má funkci analogickou funkci that uvádějícího vedlejší obsahovou větu)
15.11.5
15.11.6
15.12 Infinitiv jako součást přísudku
15.12.1
15.12.2 Infinitivní vazby se slovesy seem, appear, happen, chance
15.12.3 Infinitiv po adjektivech likely pravděpodobný, sure, certain jistý
15.12.4
15.12.5
15.13 Infinitiv ve funkci předmětu
15.13.1 Infinitivní předmět po tranzitivních slovesech
15.13.2
15.13.21
15.13.22
15.13.23
15.13.24
15.13.3
15.13.4
15.14
15.15 Infinitiv jako doplnění adjektiv
15.15.1
15.15.2
15.16 Infinitiv adverbiální
15.16.1
15.16.2
15.16.3
15.17 Infinitiv atributivní
15.17.1
15.17.2
15.17.3
15.17.4
15.17.5
15.17.6
15.17.7
15.17.71
15.17.72
15.2 Gerundium
15.21 Gerundium ve funkci podmětu
15.22
15.23 Gerundium jako součást slovesné a adjektivní rekce
15.23.1
15.23.11
15.23.12
15.23.2
15.24
15.25 Gerundium ve funkci příslovečného určení
15.3 Participium
15.31 Participium ve funkci přívlastku
15.31.1
15.31.2
15.32 Participium ve funkci přechodníku
15.32.1
15.32.2
15.32.3
15.32.4
15.32.5
15.33 Participium ve funkci doplňku předmětu
16 Souvětí
16.1 Souvětí souřadné
16.11 Souvětí slučovací (kopulativní)
16.12 Souvětí odporovací (adverzativní)
16.13 Souvětí vylučovací (disjunktivní)
16.14 Souvětí důvodové (příčinné)
16.15
16.16 Souřadná souvětí s korelativními dvojicemi spojek a spojovacích výrazů
16.2 Souvětí podřadné
16.21 Vedlejší věty obsahové
16.21.1 Závislé věty oznamovací
16.21.11
16.21.12
16.21.13
16.21.14
16.21.2 Závislé věty tázací
16.21.21 Závislé otázky zjišťovací
16.21.22 Závislé otázky rozlučovací
16.21.23 Závislé otázky doplňovací
16.21.24 Souvětné otázky s verbem dicendi nebo cogitandi
16.21.3 Závislé věty rozkazovací
16.21.4 Závislé věty zvolací
16.21.5 Závislé věty přací
16.21.6 Přímá, nepřímá a polopřímá řeč
16.21.61
16.21.62 Nepřímá řeč
16.21.63 Polopřímá řeč
16.21.7 Časové vztahy v závislých větách obsahových
16.22 Vedlejší věty vztažné
16.22.1 Vztažné věty substantivní
16.22.2 Vztažné věty adjektivní
16.22.21 Vztažné věty restriktivní
16.22.22 Vztažné věty nerestriktivní
16.23 Vedlejší věty příslovečné
16.23.1 Věty místní
16.23.2 Věty časové
16.23.3 Věty způsobové
16.23.31 Věty srovnávací
16.23.32 Věty účinkové
16.23.4 Souvětí příčinné povahy
16.23.41 Souvětí vyjadřující vlastní příčinu
16.23.42 Věty účelové
16.23.43 Věty podmínkové
16.23.44 Věty přípustkové
16.23.5 Jiné typy příslovečných vět
16.23.6 Větosled v příslovečných větách
16.3 Souvětí složené (složité)
LITERATURA
PRAMENY DOKLADŮ
Vogel, Radek
Coherence created lexically: cohesive devices in company annual reports
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Schmied, Josef
Haase, Christoph
Povolná, Renata
Rok vydání:
2007
Read more
about Coherence created lexically: cohesive devices in company annual reports
Sentence linkers in essays and papers by native vs. non-native writers
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Dontcheva-Navratilova, Olga
Povolná, Renata
Rok vydání:
2008
Read more
about Sentence linkers in essays and papers by native vs. non-native writers
Lexical cohesion in popular vs. theoretical scientific texts
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Jančaříková, Renata
Rok vydání:
2010
Read more
about Lexical cohesion in popular vs. theoretical scientific texts
Lexical aspects of CLIL: Experience from selecting relevant vocabulary
Autoři:
Vogel, Radek
Rok vydání:
2010
Read more
about Lexical aspects of CLIL: Experience from selecting relevant vocabulary
Dontcheva-Navratilova, O. (2009) Analysing Genre: The Colony Text of UNESCO Resolutions. Brno: Masaryk University. 163 pp
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Dontcheva-Navratilova, Olga
Povolná, Renata
Rok vydání:
2010
Read more
about Dontcheva-Navratilova, O. (2009) Analysing Genre: The Colony Text of UNESCO Resolutions. Brno: Masaryk University. 163 pp
Company annual reports: Analysis of the genre with regard to communication strategies
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Dontcheva-Navratilova, Olga
Povolná, Renata
Rok vydání:
2010
Read more
about Company annual reports: Analysis of the genre with regard to communication strategies
The syntactico-semantic properties of "business verbs"
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Náhliková, Michaela
Crhová, Marie
Rok vydání:
2010
Read more
about The syntactico-semantic properties of "business verbs"
Kudrnáčová, N. (2008) Directed Motion at the Syntax-Semantics Interface. Brno: Masaryk University. 132 pp
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Dontcheva-Navratilova, Olga
Povolná, Renata
Rok vydání:
2011
Read more
about Kudrnáčová, N. (2008) Directed Motion at the Syntax-Semantics Interface. Brno: Masaryk University. 132 pp
Verbs for referring to sources in humanities and social sciences: Grammatical and lexical analysis of their distribution
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Dontcheva-Navratilova, Olga
Povolná, Renata
Rok vydání:
2012
Read more
about Verbs for referring to sources in humanities and social sciences: Grammatical and lexical analysis of their distribution
Slovesa v databázi CLIL ve srovnání s jinými terminologiemi
Autoři:
Vogel, Radek
Editoři:
Kazelleová, Jitka
Váňová, Tamara
Rok vydání:
2012
Read more
about Slovesa v databázi CLIL ve srovnání s jinými terminologiemi
Pages
1
2
next ›
last »
