12.41.6 Typy infinitivní

(a) Typ výzvový návazný: To go on. Abychom pokračovali. And now to make a plan. A teď abychom udělali plán. But to get back to what I was saying. Ale abych se vrátil k tomu, co jsem říkal.
(b) To think se závislou větou obsahovou vyjadřující negativní postoj mluvčího (lítost, rozhořčení, zklamání apod.) k jejímu obsahu: To think we might have been in Rome now! Když si pomyslím, že jsme teď mohli být v Římě!
(c) Dost frekventovaný je typ s tázacím výrazem, především why. Infinitiv má zde formu holého základu bez to: Why bother? Proč si dělat starosti? Why waste time on it? Proč tím mařit čas? Why not put the matter into our hands? Proč tu záležitost nesvěřit do našich rukou? Tyto vazby většinou nemají tázací funkci, nýbrž kladná forma mívá funkci záporného imperativu don't a záporná forma funkci výzvy let's, srov. Why not be frank? Proč nemluvit otevřeně? = Let's be frank! Mluvme otevřeně. Proti eliptickému pojetí zde mluví neurčitost modality a podmětu v odpovídající větě slovesné, srov. Why shouldn't / couldn't we / you / he / they be frank? Proč bychom (byste, by) neměli / nemohli mluvit otevřeně?
Řidčeji se infinitiv vyskytuje s jinými tázacími slovy (pak má formu s to), např. What to do? Co dělat? Where to go? Kam jít? How to raise the money?Jak sehnat peníze? apod. V těchto případech jde o deliberativní otázky.
(d) V češtině infinitiv vyjadřuje též deliberativní otázku zjišťovací, např. Napsat mu o tom? Jít tam? V angličtině se s obdobnou vazbou setkáváme v otázce rozlučovací, např. To stay or to leave? Zůstat či odejít? (srov. Hamletovo To be or not to be Být či nebýt) a u infinitivu závislého, např. I wonder whether to write him about it, I wonder whether to go there (vedle vyjádření větou vedlejší I wonder if / whether I should write / go...).
Český otázkový typ s funkcí výzvovou Což si takhle v neděli vyjet odpovídá anglickému typu what about + -ing (viz 12.41.7c).
Infinitiv imperativní je v angličtině řídký, např. to be taken on an empty stomach brát na lačno. Českému imperativnímu infinitivu častěji odpovídá imperativ nebo neslovesná věta substantivní, např. Počkat! Wait! Nedotýkat se! Don't touch! Nastupovat! All on board!
Infinitiv přací existuje v obou jazycích, má však různé stylistické využití. V angličtině je to řídká vazba knižní, např. Oh to be young again! Být tak ještě jednou mlád! V češtině je jeho použití širší. Hovorovým přacím infinitivům v angličtině odpovídají slovesné přací věty s I wish, např. Zajet si tak o prázdninách k moři! I wish I could go to the seaside in summer!
Infinitivní věty s indikativní platností nemají v angličtině obdobu. Vyjadřují se různými větnými typy neslovesnými i slovesnými, např. V létě topit! The idea of heating in summer! Takhle zacházet s knížkou! The way he handles a book! Dát se tak obalamutit! To think I let myself be cheated like that! Ne a ne nic chytit. Do what I might I couldn't catch anything aj.