12.41.9 Neslovesná věta vedlejší

K neslovesným větám závislým se někdy řadí vazby infinitivní, gerundiální a participiální (viz 15), avšak tyto vazby představují kondenzované dvoučlenné struktury. U neslovesných vět nejde o větnou kondenzaci, nýbrž o jednočlennou větu obsahující pouze přísudkovou část vyjádřenou jmenně. Spíše se neslovesné závislé větě blíží některé typy apozice, zejména ty, které mají stejnou formu jako neslovesné věty nezávislé, např. He performed the entire experiment alone – a laborious task! Provedl celý pokus sám – pracný to úkol! Srovnej tutéž větu jako repliku: He performed the entire experiment alone. – A laborious task.
Od neslovesné závislé věty je třeba odlišovat adverbiální věty s elipsou podmětu a přísudku, tj. případy, kdy lze tyto větné členy do příslušného útvaru jednoznačně dosadit a kdy obě formy, eliptická i úplná, existují vedle sebe, např. He published his first book of poems while still at college / while he was still at college. Svou první knihu básní uveřejnil, když byl ještě na univerzitě. All the matches, whether won or lost, showed the indomitable spirit of the team (whether they were won or lost). Všechny zápasy, ať vyhrané nebo prohrané, ukazovaly nezlomného ducha mužstva (ať byly vyhrány nebo prohrány).
Jako závislé neslovesné věty se nejčastěji vyskytují ustálené substantivní vazby, které jsou už na přechodu k modifikaci adverbiální, např. It's a risky undertaking, and no mistake! Je to nepochybně riskantní podnik (Je to riskantní podnik – o tom není pochyb). They will reach their objective, no matter how. Dosáhnou svého cíle, bez ohledu na to, jak. Something must be done to stop it, no matter what. Něco se musí podniknout, aby se to zarazilo, ať je to cokoliv. He meant well, no doubt. Jistě to myslel dobře. She is offended – and no wonder. Je uražena – a není divu (žádný div). Rain or no rain, we must start. Déšť nedéšť, musíme vyrazit. One more sentence, and it's finished. Ještě jedna věta a je to hotovo. Another hour, and we'll be there. Ještě hodinu, a už tam budeme.
Některých těchto výrazů se užívá též nezávisle, např. He means well. – No doubt. Myslí to dobře. – Nepochybně. She is offended. – No wonder. Je uražena. – Není divu (žádný div).
Vazby typu one more beer mohou mít platnost podmínkové věty, srov. One more beer, and he'll be drunk. (If he has one more beer...) Ještě jedno pivo a bude opilý. (Dá-li si ještě jedno pivo, ...) Another word, and I'll scream! (If you say another word...) Ještě slovo a začnu křičet. A little more luck, and we should have won. (If we had had a little more luck...) Trochu více štěstí a byli bychom vyhráli.
V češtině se vyskytuje v platnosti podmínkové věty též infinitiv, např. Nebýt vás, nikdy by se nedostal tam, kde je. Mít tak nějaké peníze nazbyt, jel bych na dovolenou k moři. V angličtině infinitiv tuto funkci nemá, srov. But for you, he would never have got where he is. If I had any money to spare, I would spend a holiday at the seaside. Infinitiv podmínkový se někdy překrývá s infinitivem přacím, srov. I wish I had somemoney to spare. I'd spend it on a holiday at the seaside.
Podmínkovému infinitivu se podobají anglické infinitivní vazby typu Anyone would think, to hear you, that you don't care about success (Slyšet vás, každý by myslel, že nedbáte o úspěch), které vyjadřují průvodní okolnosti.
Převážná většina typů neslovesné věty popsaných v 12.41 je příznačná pro jazyk dialogický.