Slovosled je polyfunkční jazykový prostředek uplatňující se na několika rovinách. Míra jeho uplatnění na různých rovinách je v různých jazycích různá podle toho, jakou má příslušný jazyk gramatickou stavbu. V důsledku toho se v různých jazycích též liší základní funkce slovosledu.
V angličtině je slovosled především prostředek roviny gramatické, tj. postavení slova ve větě je formální signál jeho syntaktické funkce. Gramatická funkce anglického slovosledu úzce souvisí s analytickým charakterem anglické mluvnické stavby. Jelikož anglický nominální systém má chudou flexi, syntaktické funkce substantiv, adjektiv a veliké většiny zájmen nejsou indikovány distinktivním morfologickým tvarem. Tak např. v oznamovací větě je substantivum před slovesem podmět, za slovesem předmět, srov. the hunter killed the bear lovec zabil medvěda – the bear killed the hunter medvěd zabil lovce. Výměna pozic podmětu a předmětu není v důsledku jejich tvarové nerozlišenosti možná. Podobně substantivní přívlastek je jako takový vyznačen pozicí před řídícím substantivem, např. horse-race koňský dostih. Změní-li se pořadí obou slov, změní se i jejich syntaktická funkce: race-horse závodní kůň (viz dále 14.1).
Naproti tomu v češtině je gramatická funkce slovosledu druhotná. Uplatňuje se většinou jako průvodní rys syntaktické závislosti vyznačené primárně jinými prostředky. Případy, kdy je slovosled jediným rozlišovacím prostředkem, jsou řídké, např. přinesla podnos prázdný (doplněk předmětu) – přinesla prázdný podnos (přívlastek předmětu). Podobně v angličtině, srov. she brought the tray empty – she brought an empty tray (viz 13.72).
Slovosled jako prostředek vyjadřování syntaktických vztahů je ovšem do značné míry homonymní. Táž pozice může v závislosti na syntakticko-sémantické struktuře věty vyjadřovat různé syntaktické funkce. Tak substantivum ve větě he grew corn (pěstoval obilí) je předmět, kdežto ve větě he grew an old man (zestárl) představuje jmennou část přísudku. Srovnej též he called the fellow a taxi (předmět nepřímý / předmět přímý) zavolal tomu člověkovi taxi, he called the fellow a liar (předmět přímý / doplněk předmětu) nazval toho člověka lhářem, he called a fellow doctor (substantivní atribut / přímý předmět) zavolal kolegu lékaře, he called the fellow the doctor told him about (předmět přímý / podmět kontaktní věty vztažné) zavolal toho člověka, o kterém mu řekl lékař.
Naopak změna slovosledu syntaktickou funkci někdy nemění, např. the available information – the information available dostupné informace.
Slovosled se dále uplatňuje jako činitel sémantický, tj. prostředek roviny obsahové. Přemístění téhož slova může způsobit, že věta nabývá různých významů. V tomto smyslu by bylo možno zařadit pod funkci sémantickou též funkci gramatickou, neboť i různá syntaktická funkce vyplývající z různého postavení ve větě způsobuje změnu v celkovém významu, avšak je zde přece jen jistý rozdíl. Sémantická funkce slovosledu se projevuje především v různém dosahu platnosti některých slov podle jejich pozic, tj. význam věty se liší podle toho, jaký větný úsek je působností těchto slov zasažen. Slova mající tuto funkci jsou především adverbia a kvantifikátory (viz 14.2). V některých případech adverbium nabývá v různém postavení i různý lexikální význam, např. naturally, she'll pick up her strength přirozeně zase nabere sil – she'll pick up her strength naturally nabere sil přirozeně. V prvé větě je naturally větné adverbium (komentář mluvčího) modifikující obsah věty jako celek, synonymní s of course ovšem, samozřejmě. V druhém případě jde o příslovečné určení způsobu modifikující pouze sloveso: in a natural manner přirozeným způsobem.
Třetí rovina, na níž se slovosled uplatňuje jako funkční prostředek, je rovina aktuálního členění větného (funkční větná perspektiva, viz 14.3). Slovosledné uspořádání větných elementů (jejich lineární řazení) modifikuje jejich sdělnou hodnotu (výpovědní dynamičnost) tím, že ji zvyšuje ve směru od počátku věty k jejímu konci, tj. prvky s nízkým stupněm výpovědní dynamičnosti (tematické) většinou předcházejí před prvky s vysokým stupněm výpovědní dynamičnosti (rematickými). Stupeň výpovědní dynamičnosti ovšem nezávisí jen na postavení jednotlivých prvků ve větě, neboť proti větné linearitě mohou působit další faktory aktuálního členění, kontextová zapojenost či nezapojenost větných elementů a syntakticko-sémantická struktura věty. Míra uplatnění slovosledu jako prostředku aktuálního členění závisí na charakteru jazykové struktury. Ve flektivní češtině je aktuální členění hlavním slovosledným činitelem, kdežto v angličtině, v níž má slovosled primárně gramatickou funkci, se aktuální členění jako slovosledný činitel uplatňuje v menší míře. Vliv slovosledu na stupeň výpovědní dynamičnosti pozorujeme např. u příslovečného určení příčiny, srov. owing to his poor health he had to give up his studies pro své chatrné zdraví musel nechat studií – he had to give up his studies owing to his poor health musel nechat studií pro své chatrné zdraví. Umístěním na konec věty se příčinné určení stává nejzávažnějším sdělovaným elementem (rématem), kdežto je-li v počátečním postavení, je komunikativně (informativně) nejdůležitější složkou věty předmět (viz 14.3).
V obou jazycích je slovosled prostředkem vyjadřování emotivního (citově zabarveného) a emfatického. Jak v angličtině, tak v češtině je emotivní a emfatický slovosled příznakový, avšak jeho příznakovost je odlišné povahy. V angličtině se emotivní a emfatický slovosled projevuje jako odchylka od slovosledu gramatického (inverzí podmětu a určitého slovesa s prepozicí slovesného doplnění), např. bang went the door and she was gone bouchly dveře a byla pryč. Naproti tomu v češtině se emotivní slovosled vyznačuje odchylkou od základního rozložení výpovědní dynamičnosti. Místo tématem věta začíná rématem, např. Doma zůstaneš! Učit se budeš! You will stay at home and learn your lessons (viz 14.36).
K podružnějším funkcím slovosledu patří jeho úloha při rytmickém uspořádání větných elementů. Tato funkce se projevuje především v postavení nepřízvučných slov (v češtině příklonek), srov. here he comes! tady přichází! – here comes John! tady přichází Jan! he made up an excuse vymyslel si výmluvu – he made it up vymyslel si to. Někdy se též projevuje v řazení kratších členů koordinačních spojení před delší (víceslabičné, víceslovné), srov. bread and butter chléb s máslem, the room was warm and cosy v pokoji bylo teplo a útulno.