8.81 Osoba a číslo

Kategorie osoby a čísla se projevují v osobních koncovkách a singulárových a plurálových tvarech slovesa. V angličtině se formální prostředky obou těchto kategorií omezují na protiklad 3. os. singuláru prézentu, která má u lexikálních a pomocných sloves koncovku -(e)s (viz 8.11) proti všem ostatním osobám singuláru a plurálu, které jsou bez koncovky (mají formu slovesného základu). V préteritu a u modálních sloves se kategorie osoby a čísla na slovesném tvaru neprojevuje vůbec (pro všechny osoby a obě čísla je stejný tvar, viz 8.882.1, 8.41 a 13.11).
Jediné sloveso be má zvláštní tvar pro 1. os. singuláru prézentu am, takže rozlišuje singulár a plurál: I am, he/she/it is – we/you/they are. Rovněž v préteritu je singulár a plurál rozlišen, avšak 1. os. singuláru se od 3. os. singuláru neliší: I/he/she/it was – we/you/they were.
Ve futuru a v kondicionálu je odlišena 1. os. singuláru a plurálu od ostatních osob pomocným slovesem shall/should proti will/would v ostatních osobách (viz 8.82.1, 8.83.3).

Poznámka: V nespisovném jazyce je formální rozlišení singuláru a plurálu v préteritu slovesa be odstraněno ve prospěch tvaru was: we/you/they was.

Poznámka: Archaická 2. os. singuláru thou ty (viz 4.11) se pojí se slovesnou koncovkou -st, u be a modálních sloves -t: thou hast, thou art, thou shalt not steal nepokradeš, what say'st thou? co říkáš? V 3. os. singuláru se místo -(e)s archaicky vyskytuje -th: he doth, hath, loveth apod.