8.3 Pomocná slovesa

Vedle flektivních tvarů se jako prostředky sloužící k vyjádření slovesných kategorií uplatňují pomocná slovesa.
Pomocná slovesa se vydělují jako samostatná slovesná třída na základě svých specifikcých formálních a sémantických rysů. Tvoří ji tři slovesa, be, have a do. Vyznačují se těmito vlastnostmi:
(a) Tvořením záporu prostým připojením záporné částice, a to buď v samostatné formě not, např. are not, have not, do not, nebo v nesamostatné redukované formě n't, která tvoří se slovesným tvarem jeden celek: aren't [ɑːnt], isn't [ɪznt], wasn't [wɒznt], weren't [wɜːnt], haven't [hævnt], hasn't [hæznt], hadn't [hædnt], don't [dəʊnt], doesn't [dʌznt], didn't [dɪdnt].
(b) Mohou stát před podmětem, kde slouží jako prostředek inverze (s gramatickou funkcí v případě věty tázací a podmínkové, viz 12.12, 16.23.43b), např. Am I keeping you? Zdržuji vás? Had I known it, I could have stayed at home. Kdybych to věděl, mohl jsem zůstat doma.
(c) Mohou zastupovat celou predikaci (elipticky nebo jako proforma, viz 13.25.1), např. John was promoted and so were some others. Jan byl povýšen a někteří jiní také. You've finished, haven't you? Už jste skončili, že? He conducts some research I believe. Yes, he does. Myslím, že vede nějaký výzkum. Ano, vede.
Sémanticky se pomocná slovesa vyznačují tím, že pozbývají lexikální význam, který mají jako slovesa lexikální, a spolu s ostatními složkami slovesného tvaru vytvářejí jeden sémantický celek, který nelze odvodit z významů jednotlivých částí, jsou-li brány samostatně jako izolovaná slovesa.