8.31.2 Be jako sloveso lexikální, sponové a modální

Be se vyskytuje též jako sloveso lexikální, sponové a modální. Má stejné tvary jako sloveso pomocné. Ve funkci sponového slovesa mívá i imperativ, který je v jiných funkcích vzácný, např. Be quiet. Buď zticha. Imperativ slovesa be se liší od všech ostatních tvarů tím, že tvoří zápor pomocí do, které je možné i v kladném imperativu jako prostředek emfáze, srov. Don't be silly. Nebuď hloupá. Do be quiet. Tak už přece buď zticha.

Poznámka: Tento rys imperativu se přenáší i do indikativních tvarů v otázce s why, má-li výzvovou funkci: Why don't you be quiet (= be quiet). Proč nejsi zticha.

Jako lexikální sloveso má význam (a) být, existovat, (b) být, nacházet se, vyskytovat se, (c) být, konat se. V prvém významu se užívá zpravidla s existenciálním podmětem there (viz 13.13.3), např. There is no smoke without fire. Není kouř bez ohně. Druhé dva významy má ve spojení s lokálním nebo temporálním příslovečným určením (temporální určení je možné, jen je-li v podmětu nomen actionis), např. The key is under the mat. Klíč je pod rohožkou. The farewell party was on Friday. Večírek na rozloučenou byl v pátek.
Jako sponové sloveso „být“ se pojí s predikativním adjektivem nebo substativem (viz 13.23.11, 12), např. The difference is negligible. Rozdíl je zanedbatelný. The whole thing is a fraud. Celá ta věc je podvod.
Modální významy má ve vazbě s infinitivem, v níž je prostředkem modality záhodnostní, např. he says we are to start at once říká, že máme začít hned, a modality možnostní (viz 8.44.44), např. immediate improvement is hardly to be expected okamžité zlepšení lze sotva očekávat.