8.44.22 Might

Might v nezávislých větách představuje pouze kondicionál, tj. odkazuje na přítomnost nebo na budoucnost. Preteritální platnost má jen v závislých větách obsahových, např. I didn't know that I might not do it nevěděl jsem, že to nesmím dělat, nebo při posloupnsti dějů vázaných sousledností časovou, např. The King had no power; he might do nothing without Parliament's consent. Král neměl žádnou moc; nesměl nic dělat bez svolení parlamentu.
Might má stejné významy jako may, tj. vyjadřuje možnost a dovolení, avšak tyto významy jsou vyjádřeny tentativněji.
Mezi možnostním may a might je rozdíl v míře pravděpodobnosti realizace děje. Při užití may je realizace děje pravděpodobnější, srov. This may be a special escape mechanism, although it might also be the result of the normal escape reaction performed near the surface. (David 99) Může to být zvláštní únikový mechanismus, ačkoliv by to také mohl být výsledek normální únikové reakce blízko povrchu.
Možnostní might není omezeno na věty oznamovací, nýbrž se vyskytuje i v otázce, např. might it be true? mohla by to být pravda? (je možné, že by to byla pravda?). Záporné might not odpovídá českému možná, že by ne, nemuselo by, např. it might not be so difficult možná, že by to nebylo tak obtížné (nemusilo by to být tak obtížné).
Might s minulým infinitivem vyjadřuje možný děj minulý, např. what might have seemed fantastic ten yeas ago may not be unfeasible today co se mohlo zdát fantastické před deseti lety, dnes už nemusí být neproveditelné.
Kontext však může indikovat neuskutečnění děje, např. it might have been worse mohlo to být horší, you might have let me know mohl jste mi dát vědět.
Rozdíl mezi may a might s minulým infinitivem je stejně jako v případě přítomného infinitivu ve stupni pravděpodobnosti realizace děje. Uskutečnění děje modifikovaného pomocí might je méně pravděpodobné, srov. I dont't know what time it was, it may have been eleven o'clock but it might habe been later. Nevím, kolik bylo hodin, možná, že bylo jedenáct, ale mohlo být později.
Rozdíl v míře pravděpodobnosti realizace děje se stává relevantním, imlikuje-li kontext neuskutečnění děje. V tomto případě se zpravidla užívá might s minulým infinitivem, neboť neuskutečnění děje vyplývá z jeho funkce minulého kondicionálu. Naproti tomu u may s minulým infinitivem zůstává otázka realizace děje otevřená.  V češtině se tento rozdíl projevuje možností kondicionálového ekvivalentu u might, avšak nikolik u may, srov. he may have taken the underground možná, že jel podzemní dráhou (mluvčí neví, zda příslušná osoba jela podzemní dráhou či nikoliv) – I might have taken the underground mohl jsem jet (byl bych mohl jet) podzemní dráhou (mluvčí ví, že nejel podzemní dráhou) – nikoliv *možná, že jsem jel podzemní dráhou. Might je tedy namístě v kontextech jako Look out! You might have been run over! Dávej pozor! Mohli tě přejet. He had a narrow escape – he might have been killed. Unikl o vlásek, mohl se zabít. Někteří mluvčí však tento výzmnamový rys nepociťují a užívají i v takovýchto kontextech may.
Zvláštní druh možnosti vyjadřuje might v případech jako This landscape is like the Lake District. – Yes, we might be somewhere near Windermeere. Tahle krajina je jako Jezerní oblast. – Ano, jako bychom byli někde u Windermeru. For all the expression on his face he mightn't even have been listening. Podle výrazu  v obličeji jako by byl ani neposlouchal. Might zde vyjadřuje, jak se popisovaný děj (stav) jeví.
Dispoziční might je zdvořilejší varianta may při dotazu na dovolení, zdvořilé žádosti apod., např. Might I suggest a somewhat less strenuous procedure? Směl bych navrhnout poněkud méně namáhavý postup? V nezávislé oznamovací větě might nevyjadřuje dovolení, nýbrž návrh nebo zdvořilou žádost, např. we might hire a car mohli bychom si najmout auto, you might call at the post-office mohla by ses stavit na poště. Srovnej he (you) may go there now může(te) tam jít teď (dovolení) – he (you) might go there now mohl by (mohl byste) tam jít teď (návrh nebo zdvořilá žádost).