16.23.43 Věty podmínkové

Podmínkové souvětí, podobně jako souvětí vyjadřující vlastní příčinu, vyjadřuje vztah příčiny a následku, avšak na rozdíl od příčinného souvětí, v němž se obsah věty hlavní na základě kauzálního vztahu vůči větě vedlejší realizuje, v podmínkovém souvětí jde pouze o možnost realizace obsahu věty hlavní v závislosti na splnění podmínky vyjádřené větou vedlejší, srov. As Paul is still ill, he won't be able to come. Protože je Pavel ještě nemocen, nebude moci přijít. (Pavel je nemocen, proto nemůže přijít.) – If Paul is still ill, he won't be able to come. Je-li Pavel ještě nemocen, nebude moci přijít. (Mluvčí neví, je-li Pavel ještě nemocen, avšak v případě, že je, nebude moci přijít.)
Otevřenou možností realizace svého obsahu se podmínkové souvětí podobá zjišťovací otázce (viz 12.12.1). Proto se v něm většinou vyskytují výrazy any / ever, např. If there are any questions, I shall be glad to answer them. Jsou-li nějaké otázky, rád na ně odpovím.

Poznámka: Podmínku lze vyjádřit i jinými prostředky: příslovečným určením (viz 13.41.24d), paratakticky, např. Help me and I shall help you. Pomoz mi a já pomohu tobě. (= If you help me... Pomůžeš-li mi...) Let's hurry or we shall be late. Pospěšme si nebo přijdeme pozdě. (= If we don't hurry... Nepospíšíme-li si...); participiem (viz 15.32.1), např. We will have a picnic, weather permitting. Uspořádáme piknik, dovolí-li počasí. Counting the children, there were thirty people at the wedding. Počítáme-li děti, bylo na svatbě třicet lidí.

Podmínková souvětí se uvozují spojkami if jestliže, -li, unless jestliže ne, ledaže, provided (that), providing (that) za předpokladu, že, given (that) za předpokladu, že aj. Tvoří dva typy podle toho, zda vyjadřují podmínku možnou, tj. podmínku, která není v rozporu se skutečností (ponechávající možnost realizace děje otevřenou), nebo podmínku hypotetickou, která je v rozporu se skutečností (skutečnost je opačná, než předpokládá podmínka, děje se tedy nerealizují).
(a) Podmínkové souvětí vyjadřující podmínku možnou
Hlavní spojka uvozující tento typ souvětí je if jestliže, -li. V angličtině i češtině je situace obdobná kromě neužívání tvarů futura ve vedlejší větě (viz 8.82.21a). Např. If for some reason a new-born baby is removed from human society, it will not acquire speech. (Christophersen 45) Je-li novorozeně z nějakého důvodu odstraněno z lidské společnosti, neosvojí si řeč. If anything occurs to me later, I'll let you know. Napadne-li mě něco později, dám vám vědět. If you have never been seriously ill, you can hardly imagine what it's like. Jestli jste nebyl nikdy vážně nemocen, těžko si můžete představit, jaké to je. He left yesterday, if he didn't change his mind. Odjel včera, jestliže si to nerozmyslel. It was also necessary to pass a preliminary examination unless you could claim exemption by having, for example, matriculated at school. (Fraser 260) Bylo též nutno složit předběžnou zkoušku, ledaže se mohlo žádat o zproštění na základě maturity. Providing the same result does not always follow the same stimulus, then the system is to some degree unpredictable. (Moray 61) Pokud týž výsledek nenásleduje vždy po témže stimulu, pak je systém do jisté míry neprediktabilní.

Poznámka 1: V podmínkovém souvětí s if může být v hlavní větě korelativní výraz then pak, potom, srov. poslední příklad.

Poznámka 2: V češtině se ve funkci podmínkové spojky užívá též když. Anglické when je v této funkci okrajové (blíží-li se temporální určení podmínce), např. Who shall decide when doctors disagree? Kdo má rozhodnout, když se lékaři neshodují?

Souvětí s if nevyjadřuje vždy čistou podmínku. V případě jako If I may speak confidentially, the project is bound to fail (Mohu-li mluvit důvěrně, projekt musí nutně ztroskotat) má podmínková věta funkci větného modifikátoru (viz 13.42.1). Podobně if you follow me rozumíte-li mi apod. Často je též formou zdvořilé žádosti. V tom případě se po if užívá will (v hypotetickém souvětí would), např. If you'll excuse me I'll go and finish my packing. Omluvíte-li mě, půjdu dokončit balení (přípravy na cestu). I'd be grateful if she could / would spare me a few minutes. Byl bych vděčen, kdyby mi mohla věnovat / věnovala několik minut.

Poznámka: V knižním stylu se v podmínkové větě někdy vyskytuje konjunktiv prézenta, např. if need be bude-li třeba.

Unless má specifičtější význam než if not, a to except when kromě toho, když. Proto nejsou oba výrazy vždy zaměnitelné. Na rozdíl od ostatních podmínkových spojek se po unless vyskytují výrazy se some, např. Unless something unexpected crops up, we shall finish this week. Nevyskytne-li se něco nepředvídaného, skončíme tento týden.
Po if a unless může mít podmínková věta eliptickou formu (bez podmětu a určitého slovesa), např. If in doubt, consult a dictionary. Budete-li na pochybách, podívejte se do slovníku. Unless taken four times a day, the pills have little effect. Neberou-li se čtyřikrát denně, pilulky mají malý účinek. Srovnej též if so je-li tomu tak, if not jestliže ne. Eliptickou formu též mívají podmínkové věty uvozené given, např. Given the will, the opportunity and the right approach, there is no limit to the degree of proficiency that may be achieved in a second-learnt language. (Christophersen 70) Za předpokladu, že je (je-li) vůle, příležitost a správný přístup, stupeň dokonalosti, kterého lze v druhém jazyce dosáhnout, není omezen.
Spojka on condition that se zčásti pociťuje jako suma svých složek, což se projevuje v tom, že se věta jí uvozená může chápat též jako přívlastková (vztažná po substantivu condition), v níž neplatí omezení o užívání futura, srov. I'll tell you on condition that you won't (vedle don't) tell anyone. Řeknu vám to pod podmínkou, že to nikomu neřeknete. (V případě jako I told you on condition that you would keep it to yourself [Řekl jsem vám to pod podmínkou, že si to necháte pro sebe] jde ovšem pouze o větu vztažnou.)
Srovnej podmínkovou funkci in case s účelovou (viz 16.23.42): In case I forget, please remind me. (= If I should forget...) Kdybych snad / V případě, že zapomenu, prosím vás mi to připomeňte. – I turned on the heating in case it should freeze at night. ( = for fear that...) Zapnul jsem topeni pro případ, že by v noci mrzlo.
Srovnej podmínkovou a časovou funkci as (so) long as: You can use my books as (so) long as you don't take them home. (= provided) Můžete používat mé knihy, pokud si je nebudete brát domů. – I'll remember it as (so) long as I live. (= while) Budu si to pamatovat, dokud budu živ.

Poznámka: Podmínkový a časový význam as (so) long as někdy splývá, srov. You'll be all right as (so) long as (while / provided) you don't overtax your strength. Budete v pořádku, dokud / jestliže nebudete přepínat své síly.

(b) Podmínkové souvětí vyjadřující hypotetickou podmínku
Podmínkové souvětí hypotetické vyjadřuje podmínku, která je v rozporu se skutečností. Z nerealizace děje ve větě vedlejší vyplývá nerealizace děje ve větě hlavní. Nejčastěji je uvozuje spojka if kdyby.
Vztahují-li se oba děje k přítomnosti nebo budoucnosti, kombinuje se préteritum (ve větě vedlejší) s kondicionálem přítomným (ve větě hlavní), např. The flat would be quite comfortable if it had central heating. Ten byt by byl docela pohodlný, kdyby měl ústřední topení (byt nemá ústřední topení, a tedy není pohodlný; podmínka vyjádřená větou vedlejší je v rozporu s přítomnou skutečností). Podobně Suppose / Supposing you were confined to bed for a long time, how would you amuse yourself? Dejme tomu, že byste byl na dlouhou dobu upoután na lůžko, jak byste se zabavil?
Sloveso be má ve spisovném jazyce v tomto typu souvětí konjunktivní tvar were (stejný pro všechny osoby, viz 8.83.4), např. If the job were not paid so well, nobody would do it. Kdyby ta práce nebyla tak dobře placena, nikdo by ji nedělal. V běžně mluveném jazyce se však užívá indikativu, tj. v 1. a 3. os. was (kromě if I were you / in your place kdybych byl vámi / na vašem místě), např. I shouldn't be surprised if all our effort was in vain. Nedivil bych se, kdyby bylo všechno naše úsilí marné.
Vztahují-li se oba děje k minulosti, kombinuje se plusquamperfektum (ve větě vedlejší) s kondicionálem minulým (ve větě hlavní), např. If you had seen your dentist in time, the tooth might have been saved. Kdybys byl šel k zubnímu lékaři včas, zub (by byl) mohl být zachráněn (nešel jsi k lékaři včas, zub se nedal zachránit; podmínka vyjádřená větou vedlejší nebyla v minulosti realizována, a proto se nerealizoval ani děj věty hlavní).
Někdy se podmínka týká minulosti, kdežto děj na ní závislý přítomnosti, tj. plusquamperfektum (ve větě vedlejší) se kombinuje s kondicionálem přítomným (ve větě hlavní), např. I should be happy to accept your invitation if only I hadn't made other arrangements. Velice rád bych vaše pozvání přijal (nyní), kdybych byl věci už nezařídil jinak (v minulosti).
Hypotetické podmínkové souvětí nemusí vyjadřovat děj nerealizovaný. Někdy jde o děj potenciální, např. If she were allergic to penicillin she would have exactly the same symptoms she is showing. Kdyby byla alergická na penicilin, projevily by se u ní přesně tytéž symptomy, které má. Zde mluvčí neví, zda je osoba, o níž se mluví, alergická na penicilin nebo ne. Podmínková věta tedy nevyjadřuje děj, který je v rozporu se skutečností, nýbrž možnost vysvětlující reálný děj věty řídící. Podobně vztahuje-li se věta k budoucnosti, neboť každý budoucí děj je v podstatě jen potenciální. V tomto případě se hypotetické souvětí liší od podmínkového souvětí vyjadřujícího podmínku možnou pouze menší mírou pravděpodobnosti realizace obou dějů, např. If you learnt shorthand you might get a better job. Kdybyste se naučila těsnopis, mohla byste dostat lepší místo. Hypotetické souvětí může též být zdvořilou formou žádosti. Potom není v závislé větě préteritum, nýbrž modální would, např. If it would be convenient, I should be glad to have the afternoon off. Kdyby to nevadilo, rád bych si vzal odpoledne volno.
Odkaz na budoucnost (s odstínem tentativnosti) lze v závislé větě explicitně vyjádřit pomocí should nebo be, např. If the attempt should (were to) fail, the whole procedure would have to be repeated. Kdyby se snad pokus nezdařil, celý postup by se musel opakovat.

Poznámka: Should a be se též kombinují s indikativem nebo imperativem ve větě hlavní, např. If rapid technological change is to take place, young employees must be kept in the habit of learning. (Carter 189) Mají-li se uplatňovat rychlé technické změny, musí se u mladých zaměstnanců udržovat návyk učit se. If anything should go wrong, let us know. Kdyby se náhodou něco pokazilo (nedařilo), dejte nám vědět.

Hypotetické podmínkové věty s plusquamperfektem, should a be mají též formu bez spojky. Funkci podmínkové spojky přejímá inverze podmětu a určitého slovesa (viz 14.11.4), např. Had I been delicate I would surely have died. (Lee 167) Kdybych byl choulostivý, určitě bych byl umřel. Should the attempt fail, the whole procedure would have to be repeated. Kdyby se snad pokus nezdařil, celý postup by se musel opakovat. Were the whole truth to be told, it would hardly be believed. Kdyby měla být pověděna celá pravda, sotva by se jí věřilo.
V češtině se hypotetická podmínková věta vyjadřuje též infinitivem, např. Potkat ji jinde, byl bych ji nepoznal. V angličtině se infinitivu v této funkci neužívá, českému infinitivu odpovídá věta vedlejší, srov. If I had / Had I met her anywhere else, I shouldn't have recognized her. Mít peníze nazbyt, koupil bych si to. If I had money to spare, I would buy it. Podmínkový infinitiv nebýt (čeho) odpovídá anglické předložkové vazbě but for, např. But for his foresight there might have been an accident. Nebýt jeho prozíravosti, mohlo dojít k nehodě. But for the dog they would have frozen to death. Nebýt psa, byli by zmrzli. Vedle toho existuje též vyjádření větné: If it had not been for the dog, they would have frozen to death. Podobně But for his accent / if it were not for his accent, he might pass for a native speaker. Nebýt jeho přízvuku, mohl by být považován za rodilého mluvčího.

Poznámka 1: Forma s inverzí were it not (for his accent) nepřipouští stažený tvar.

Poznámka 2: Podmínkovému užití se blíží infinitiv sloves to see, to hear, to judge apod. v případech jako To hear him talk, one would take him for a scientific adviser. Když ho tak člověk slyší mluvit, považoval by ho za vědeckého (odborného) poradce. Někdy vyjadřuje podmínku též infinitivní doplnění adjektiva, např. She would be silly to do that. Byla by hloupá, kdyby to udělala. V případech jako You have to be rich to afford a car like that se podmínková funkce překrývá s účelovou: Člověk musí být bohat, může-li si dovolit / aby si mohl dovolit takové auto.