Zájmena you a they vedle své základní funkce odkazují též na všeobecného lidského činitele: člověk, lidé. Oba tyto prostředky okazování na všeobecného lidského konatele jsou charakteristické pro běžně mluvený jazyk. V odborném jazyce, zejména psaném, se v této funkci uplatňuje 1. os. plurálu we a pasivum implikující všeobecného konatele (viz 8.84.22a). Kromě těchto prostředků se užívá zájmena one, které je rovněž příznačné pro vyšší styl.
Nejčastější hovorový prostředek odkazování na všeobecného konatele je you, které je v této funkci častější než 2. os. v češtině. Odpovídá i české reflexivní formě slovesné a jiným prostředkům, srov. You change three times. Přesedá se třikrát. You can't see the road from here. Silnici odtud není vidět. Sweets make you fat. Po sladkostech se tloustne. You vždy zahrnuje adresáta. Má v této funkci konstantního referenta, tj. nemění se v I v replice adresáta, jak je tomu v případech, že adresát odkazuje na sebe. Srovnej You look a bit tired. – Do I? Vypadáš trochu unaveně. Opravdu (vypadám)? – You change three times. – Do you? Přesedá se třikrát? – Opravdu (se přesedá třikrát)?
They jako prostředek odkazování na všeobecného konatele v češtině odpovídá 3. os. plurálu nebo reflexivní formě slovesné. Od you se liší tím, že vylučuje mluvčího i posluchače. Např. Where do they sell it? Kde to prodávají / kde se to prodává?
We odpovídá 1. os.plurálu, např. How easily we talk about death and suicide when we're young. (Anderson 337) Jak snadno mluvíme o smrti a sebevraždě, když jsme mladí. We vždy zahrnuje mluvčího.
One odpovídá českému člověk. Na one označujícího všeobecného konatele se odkazuje pomocí one's, oneself, one (v americké angličtině též pomocí his, himself, him). One se shoduje s českým člověk v tom, že zahrnuje mluvčího, avšak liší se stylisticky. Přestože se vyskytuje v jazyce psaném i mluveném, je to prostředek vyššího stylu, kdežto člověk je prostředek ryze hovorový. (Stylisticky českému člověk tedy spíše odpovídají výrazy a man, a fellow, amer. a guy, popř. i a girl aj.) Např. One can't help trusting to luck. Člověk nemůže nespoléhat na štěstí. One doesn't like to have one's word doubted. Člověk nemá rád, pochybuje-li se o jeho slovu.
Texty na těchto stránkách jsou chráněny autorským právem. Mohou být použity pouze pro soukromé, vědecké a výzkumné účely a nelze je bez předchozí smlouvy používat ke komerčním účelům. Při využívání textů musí být vždy uveden jejich zdroj (viz sekci: „jak citovat“). Vyjma standardních citací nelze bez svolení autorů texty dále kopírovat.
© 2012 Elektronická mluvnice současné angličtiny Libuše Dušková a kol. Administered by Ondřej Tichý. Webdesign: jopixel.cz