13.11

Po formální stránce se podmět v anglické větě odlišuje od ostatních jmenných větných členů především pozicí. Postavení podmětu je určeno modalitou a druhem věty. Ve větě oznamovací stojí podmět před přísudkem (v řídkých případech za tvarem slovesa určitého, viz 14.37), např. a momentary lapse of attention may cause an accident chvilková nepozornost může způsobit nehodu. V otázce (kromě otázky doplňovací uvozené tázacím výrazem ve funkci podmětu, viz 12.12.3b) stojí podmět za přísudkem (skládá-li se z jednoho tvaru; u složeného přísudku se podmět klade za první složku složeného přísudkového tvaru, tj. za určité sloveso), např. Is reckless driving a frequent cause of accidents? Je neopatrná jízda častou příčinou nehod? Has the accident been caused by reckless driving? Byla ta nehoda způsobena neopatrnou jízdou? Ve větách zvolacích je inverze podmětu a přísudku pouze u typů Long live the Queen! Ať žije královna! May you be happy! Kéž jste šťasten! (Viz 12.14.)
Zvláštní tvar má podmět pouze u zájmen osobních a who (viz 4.11 a 4.6): I know her but she doesn't know me. Já ji znám, ale ona mě nezná. The doctor who treated him lékař, který ho léčil, a patient whom he treated pacient, kterého léčil.
Podmět se dále vyznačuje shodou s přísudkem v osobě a čísle, která je omezena na 3. osobu přítomného času (viz 8.81).

Poznámka: Slovesa modální nemají shodu ani v 3. osobě (viz 8.41). Sloveso be má jediné shodu též v 1. os. singuláru prézentu a v préteritu (viz 8.31).