Obsahová věta předmětná je nejčastější typ obsahové věty. Vyskytuje se po slovesech a výrazech s významem mluvení, myšlení, zdání, hodnocení apod., např. accept přijmout, admit přiznat, připustit, announce oznámit, answer, reply odpovědět, assume, suppose předpokládat, believe věřit, domnívat se, claim, assert tvrdit, complain stěžovat si, confirm potvrdit, declare prohlásit, deny popřít, discover odkrýt, objevit, doubt pochybovat, expect očekávat, feel cítit, find zjistit, forget zapomenout, guarantee zaručit, hear slyšet, hope doufat, imply, indicate naznačit, know vědět, mean mínit, mention zmínit se, notice všimnout si, observe pozorovat, poznamenat, prove dokázat, realize uvědomit si, regret litovat, remark poznamenat, repeat opakovat, report hlásit, say říci, see vidět, show ukázat, state uvést, prohlásit, konstatovat, think myslet, understand chápat aj. Např. I think I have met him. Myslím, že ho znám. Do you realize that your attitude will antagonize everyone? Uvědomujete si, že si svým postojem každého znepřátelíte?
Na rozdíl od češtiny se obsahová věta neužívá po slovesech cause, want, like, mind aj. Cause a want mají vazbu infinitivní (viz 15.13.21), like vazbu infinitivní a gerundiální (viz 15.23.11) a mind se pojí s gerundiem nebo závislou větou podmínkovou (viz 13.31.35).
Poznámka: V americké angličtině se obsahová věta vyskytuje vedle infinitivu po want, srov. I want that he should go vedle I want him to go chci, aby šel.
Předmětná obsahová věta alternuje též s předmětem předložkovým, např.
agree (about /
on /
to) souhlasit, dohodnout se,
complain (of /
about) stěžovat si,
decide (on) rozhodnout se,
hope (for) doufat,
object (to) namítat aj. Předložka před závislou větou oznamovací odpadá, např.
He complains that he can't sleep. Stěžuje si, že nemůže spát.
I agree that his presence is essential. Souhlasím, že je jeho účast nutná.
Poznámka: S předložkou před that se setkáváme pouze u in that, které se pociťuje jako složená spojka (viz 16.23.41), u except that kromě toho, že a knižního save that kromě toho, že.
Dále se vyskytuje u sloves s dvěma předměty (
assure ujistit,
convince přesvědčit,
inform informovat,
persuade přesvědčit,
remind připomenout,
teach učit,
tell říci,
warn varovat, upozornit aj.) a u sloves s fakultativním nepřímým předmětem a předložkou
to (
confess přiznat se,
explain vysvětlit,
say říci,
propose,
suggest navrhnout,
point out poukázat aj.), např.
I have convinced her that her fears are groundless. Přesvědčil jsem ji, že jsou její obavy neopodstatněné.
I must point out (to you) that there is little chance of success. Musím vám zdůraznit, že je malá naděje na úspěch.
Obsahová věta se též vyskytuje jako doplnění četných adjektiv a minulých příčestí, např.
(I am) afraid obávám se,
(I am) angry zlobím se,
aware,
conscious vědom (si čeho),
certain,
sure,
positive jistý,
glad rád,
grateful vděčný,
happy šťastný,
proud pyšný;
amazed,
astonished udiven,
annoyed rozzloben,
delighted nadšen, potěšen,
disappointed zklamán,
pleased potěšen,
satisfied spokojen,
shocked pohoršen,
surprised překvapen aj.:
I am sure I put it there. Jsem si jist, že jsem to tam dal.
We are aware that you are doing us a great favour. Jsme si vědomi, že nám prokazujete velkou laskavost.
I am surprised that you take him seriously. Jsem překvapen, že ho berete vážně.
Extrapozice předmětné věty, s anticipačním
it v postavení předmětu, se vyskytuje zřídka. Je obligatorní po
owe vděčit,
will have chtít,
take mít za to,
find shledat aj. a některých slovesech předložkových, např.
rely (on) spoléhat se,
answer (for) odpovídat (zač) aj., např.
I owe it to you that I am still alive. Za to, že jsem ještě naživu, vděčím vám.
I take it that you have no objections. Mám za to, že nemáte námitky.
You may rely on it that the result will come up to expectations. Můžete se (na to) spolehnout, že výsledek splní očekávání. Jindy je anticipační
it fakultativní, např.
I didn't suspect (it) for a moment that he would fail us. Netušil jsem ani okamžik, že nás zklame.
I insist (on it) that you should stay. Trvám na tom, abyste zde zůstali.
Please see (to it) that the heating is turned on. Prosím, dohlédněte (na to), aby bylo zapnuté topení.
Také v předmětných větách se vedle indikativu vyskytuje konjunktivní
should (alternující s přítomným konjunktivem), a to hlavně po slovesech žádání a navrhování (
ask,
demand,
request žádat,
require vyžadovat,
authorize zplnomocnit, oprávnit,
command rozkázat,
order nařídit,
desire přát si,
insist trvat (na něčem),
suggest,
propose,
move navrhnout,
recommend doporučit,
urge pobízet, naléhat aj.). V češtině je
aby, srov.
He suggested that I should act as interpreter. Navrhl, abych dělal tlumočníka.
I demand that my complaint should be /
that my complaint be dealt with at once. Žádám, aby moje stížnost byla projednána okamžitě.
Řidčeji se vyskytuje v předmětných větách tentativní
should:
I regret that he should feel obliged to me. Lituji, že se mi cítí být zavázán.
Obsahové věty předmětné někdy alternují s vazbou infinitivní nebo gerundiální (viz
13.31.35).
Zvláštností obsahového souvětí se zápornou předmětnou větou je přesouvání záporu do řídící věty, např.
I don't think he has ever consciously harmed anyone. Myslím, že vědomě nikdy nikomu neuškodil.
I don't suppose there is cause for anxiety, is there? Předpokládám, že není důvod k obavám, viď(te)? (Viz
12.15.9.)
Přesouvání záporu je možné jen po nefaktivních slovesech typu
think,
believe,
suppose,
imagine,
expect,
reckon apod., která jsou z hlediska platnosti obsahu závislé věty neutrální (obsah může, ale nemusí platit). Slovesa faktivní, tj. taková, která předpokládají platnost (pravdivost, reálnost) obsahu závislých vět (např.
know,
forget,
realize,
regret,
prove,
surprise, verbonominální výrazy jako
it is strange,
odd,
disappointing,
annoying apod.) přesouvání záporu nepřipouštějí (viz
12.15.9).
Obsahová věta má proformu
so, např.
Shall we get there in time? –
I hope so (= I hope we shall get there in time). Dostaneme se tam včas? – Doufám, že ano.
Tato proforma obsahové věty se užívá po nefaktivních slovesech, která připouštějí přesunutí záporu z obsahové věty (viz výše), ale i po některých jiných, např.
hope doufat,
understand chápat,
be afraid obávat se a některých verbech dicendi (
say,
tell,
state,
claim aj.), např.
He said so. He told me so. Řekl (mi) to.
So může stát i v počáteční pozici:
So everybody says.V záporu je vedle formy s přesunutým záporem (u sloves, která tuto vazbu připouštějí) též větná proforma
not, avšak její užívání je omezeno na slovesa myšlení, např.
Will the meeting be long? –
I don't think so. /
I think not. Bude schůze trvat dlouho? – Myslím, že ne.
Po faktivních slovesech není
so, nýbrž
it, popř.
that. This circumstance is rather unfortunate. –
I realize that. Tato okolnost je dost nešťastná. – To si uvědomuji.
Poznámka 1: V případech jako The English are rather reserved, I believe (Mám za to, že jsou Angličané dost rezervovaní) nejde o obsahové souvětí s prepozicí předmětné věty neuvedené spojkou, nýbrž o větu s volně připojeným komentujícím výrazem, který má podobnou funkci jako adverbiální větné určení vyjadřující komentář mluvčího (viz 13.42.2). O tom, že máme co činit s komentující vsuvkou, svědčí možnost postavení i uprostřed věty: The English, I believe, are rather reserved. Vsuvky tohoto druhu jsou omezeny na výrazy jako I know, I see, I suppose, I'm afraid, you know, one hears, they tell me, they say, it is said apod.
Poznámka 2: Obsahové předmětné věty se na rozdíl od češtiny připojují též spojovacími výrazy to see, to say, to the effect apod., např. He wrote to say that he would be glad to see me. Psal, že by mě rád viděl / že mě rád uvidí.