Závislé zjišťovací otázky mají funkci podmětu, např. Whether the gap between human and animal communication has always been as wide as it is now is a matter for conjecture. (Christophersen 44) Zda byl rozdíl mezi lidskou a živočišnou komunikací vždy tak velký, jako je nyní, je věc dohadu; jmenné části přísudku, např. The main question is whether the theory accounts for all the facts. Hlavní otázka je (jde hlavně o to), zda teorie vysvětluje všechna fakta; předmětu, např. I doubt whether / if it is wise. Pochybuji, je-li to moudré; a přívlastku, např. He expressed his doubts whether such a step was justifiable. Vyjádřil své pochybnosti (o tom), zda je takový krok oprávněný.
Podmětná závislá zjišťovací otázka se též vyskytuje v extrapozici s anticipačním it, např. It did not matter whether I understood it or not. (Raverat 65) Nezáleželo na to, rozumím-li tomu, či ne.
Na rozdíl od obsahových vět oznamovacích může být obsahová věta tázací přímo řízena předložkou. V češtině bývá odkazovací demonstrativum, srov. It all depends on whether he will be able to play. Všechno záleží na tom, bude-li moci hrát.
Rozdíl mezi whether a if je zčásti stylistický. If se vyskytuje v běžně mluveném jazyce a je tak srovnatelné s juxtapozicí obsahových vět oznamovacích. Podobnost mezi juxtaponovanými větami a větami uvozenými if se projevuje i v tom, že nemohou stát v prepozici, kde jsou možné pouze věty s that a whether, srov. It is not certain whether / if the conference will take place. Není jisté, bude-li se konference konat. Whether (nikoliv *If) the conference will take place isn't certain. Zda se bude konference konat, není jisté. Také po předložce je možné pouze whether, srov. The question of whether science will solve this problem remains open for the present. Otázka, zda věda tento problém vyřeší, zůstává prozatím otevřená.
Poznámka: If je též spojka podmínková, což někdy může vést k dvojznačnosti, které se lze vyhnout užitím whether (v případě závislé věty tázací) nebo prepozicí (v případě věty podmínkové), srov. Tell me if you are in doubt. (1) Tell me whether you are in doubt. Řekni mi, zda jsi na pochybách (obsahová věta tázací předmětná). (2) If you are in doubt, tell me. Jsi-li na pochybách, řekni mi to (příslovečná věta podmínková).
Některá slovesa připouštějí jak tázací, tak oznamovací větu obsahovou, např. consider uvažovat, decide rozhodnout se, determine rozhodnout se, určit, find out zjistit, forget zapomenout, guess hádat aj., např. Consider that it may not help. Uvažte, že to možná nepomůže. – Consider whether it will help. Uvažte, pomůže-li to. Jindy se that užívá při kladné polaritě a whether / if při záporné (popř. v otázce), srov. I know vím / noticed všiml jsem si / remember pamatuji se / he said řekl / I am sure / I am certain jsem si jist aj. that že... – I don't know nevím / I didn't notice nevšiml jsem si / I don't remember nepamatuji se / he didn't say neřekl / I am not sure / I am not certain nejsem si jist aj. whether / if zda..., např. I'm sure I mentioned it to him. Jsem si jist (vím určitě), že jsem se mu o tom zmiňoval. – I am not sure whether I mentioned it to him. Nejsem si jist, zda jsem se mu o tom zmínil. Po záporné polaritě je většinou možná i věta s that, která se od věty s whether liší tím, že sdělovaný obsah vyjadřuje jako fakt, kdežto věta s whether je z hlediska platnosti obsahu neutrální (tento rozdíl mezi větou s that a větou s whether není ovšem vázán jen na zápornou polaritu ve větě řídící), srov. I didn't notice that he was there. Nevšiml jsem si, že tam byl. – I didn't notice whether he was there. Nevšiml jsem si, byl-li tam.Poznámka: Po těchto slovesech může ovšem stát i závislá otázka doplňovací (viz 16.21.23), srov. We must consider which is the lesser evil. Musíme uvážit, co je menší zlo.