(a) Substantiva vyskytující se jen v plurálovém tvaru jsou většinou plurália tantum, která se zpravidla konstruují se slovesem ve tvaru plurálu (viz 3.13.2). Některá substantiva s tvarem plurálu se však chovají jako singulár (viz 3.13.1).
(b) Substantiva označující soubor jedinců (kolektiva) se konstruují jak se singulárem, tak s plurálem podle toho, převládá-li představa souboru jako skupiny jednotlivců (plurál; vazba podle smyslu) nebo jde-li o označení souboru jako jednotky (singulár) (viz 3.12.1).
(c) S vazbou podle smyslu se dále setkáváme u názvů děl a novin, např. Wives and Daughters was first published in the Cornhill Magazine in 1864–1866, Manželky a dcery byly původně uveřejněny v Cornhill Magazine v r. 1864–1866.
Poznámka: U souboru povídek (např. Canterbury Tales Canterburské povídky) se užívá obou čísel.
Rovněž výrazy označující časová údobí, vzdálenost, množství apod. se konstruují jako singulár, např. two years is a long time to wait čekat dva roky je dlouhá doba, ten miles is a long way to walk jít deset mil je dlouhá cesta, three pounds isn't enough tři libry nejsou dost (nestačí).Poznámka: Má-li v tomto případě osobní zájmeno předmětový tvar, je sloveso v 3. os. singuláru: it's me who's responsible.
Je-li antecedent vztažného zájmena vazba jako one of the best men jeden z nejlepších lidí, mívá sloveso ve vztažné větě (alespoň v psaném jazyce) tvar plurálu (podle plurálového substantiva za of), např. it's one of the most successful books that have recently appeared je to jedna z nejúspěšnějších knih, které v poslední době vyšly.Poznámka: Po more than se tvar slovesa řídí podle čísla substantiva v srovnávacím vztahu, srov. more than one candidate is / more than two candidates are not likely to apply není pravděpodobné, že se přihlásí více než jeden / dva uchazeč/i.
(f) Po podmětu vyjádřeném infinitivem, gerundiem nebo větou vedlejší následuje přísudek ve tvaru singuláru, např. To ask the purpose of work is to ask simultaneously what purpose society assigns to it. (Fraser 7) Ptát se na účel práce znamená ptát se zároveň, jaký účel jí společnost přisuzuje. Living in hospital is rather like living in the army. (Fraser 83) Život v nemocnici se dost podobá životu v armádě. Whether he leaves or not is no concern of ours. Odejde-li nebo ne, není naše starost. U podmětových vět uvozených pomocí what se též vyskytuje plurál (viz 13.21.1).