14.3 Vztah slovosledu k aktuálnímu členění větnému

Na rozdíl od češtiny, v níž je aktuální členění (funkční větná perspektiva) hlavním slovosledným principem, v angličtině se slovosled jako prostředek aktuálního členění uplatňuje v menší míře. Tento rozdíl mezi češtinou a angličtinou vyplývá z různosti jejich gramatické stavby, flektivní (syntetické) v případě češtiny a analytické v případě angličtiny. Pevnost anglického slovosledu, která z něho tvoří gramatický prostředek, někdy působí proti větné linearitě. Angličtina však disponuje různými syntaktickými a sémantickými prostředky, které umožňují dosáhnout souladu mezi větnou linearitou a základním rozložením výpovědní dynamičnosti, nebo působí-li větná linearita proti základnímu rozložení výpovědní dynamičnosti, je jimi tematicko-rematická struktura jasně indikována. Některé z těchto prostředků jsou pro angličtinu specifické.
Aktuální členění větné, jímž se rozumí rozložení stupňů výpovědní dynamičnosti (sdělné, informační hodnoty) na jednotlivé prvky věty, totiž nedisponuje slovosledem jako svým jediným prostředkem. K prostředkům aktuálního členění patří též sémantika větných členů, slovních druhů a některých slov, kontext (jazykový i situační) a intonace. Tyto prostředky se uplatňují v různé míře podle toho, zda jde o jazykový projev kontextově závislý, nezávislý nebo ovlivněný činiteli emocionálními a emfatickými.