13.4 Příslovečné určení

Příslovečné určení je větný člen, který rozvíjí především sloveso, a to podobným způsobem, jako přívlastek rozvíjí substantivum, srov. there was a rapid fall in temperature došlo k rychlému poklesu teploty – the temperature fell rapidly teplota rychle klesla. Příslovečné určení dále modifikuje adjektivum, např. a vaguely familiar face matně povědomý obličej; adverbium, např. it is rather late je dost pozdě; předložkovou vazbu, např. this is somewhat at variance with our experience to je poněkud v rozporu s našemi zkušenostmi; i větu vedlejší, např. this is precisely what I mean to je přesně to, co mám na mysli. Příslovečné určení může též různými způsobem modifikovat obsah celé věty, např. surprisingly, she didn't keep us waiting kupodivu nás nenechala čekat. Podle toho, zda modifikuje větný člen nebo obsah celé věty, dělí se příslovečné určení na dva základní typy, začleněné do větné stavby (adjuncts) a nezačleněné do větné stavby, příslovečné určení větné (sentence adverbials).