15.31.1

Premodifikace přítomným participiem je omezena většinou jen na slovesa intranzitivní a tranzitivní s vypustitelným předmětem, a to hlavně na případy, v nichž participium vyjadřuje charakteristickou nebo trvalou vlastnost, např. developing (emerging) countries rozvojové země, a squeaking door vrzající dveře, a weeping willow smuteční vrba, an entertaining person zábavný člověk, a house with a winding staircase dům s točitým schodištěm apod. Případy, kdy participium označuje dočasnou (aktuální) vlastnost, jsou řidčí, např. a growing tendency vzrůstající tendence, a vanishing view mizící (ztrácející se) pohled (výhled), extenuating circumstances polehčující okolnosti, deafening noise ohlušující hluk, diminishing food supplies zmenšující se zásoby potravy, the visiting team hostující mužstvo aj. Participiální vyjádření aktuální vlastnosti je zejména omezeno v případě modifikace životného aktanta. Jsou přijatelné případy jako She wrapped the shivering boy in her coat. Zabalila třesoucího se chlapce do svého kabátu. He patted the crying girl on the head. Pohladil plačící děvčátko po vlasech. Avšak *Whose is the barking dog? Čí je ten štěkající pes? (na rozdíl od a barking dog never bites pes, který štěká, nekouše) se pociťuje jako pochybné.
Premodifikující participium je přijatelnější, je-li samo premodifikováno, např. a self-defeating argument sám sebe potírající argument, a quickly spreading epidemic rychle se šířící epidemie.
Atributivní participium odpovídá vztažné větě, srov. a leaking pot tekoucí hrnek = a pot that leaks hrnek, který teče, a squeaking board vrzající prkno = a board that squeaks prkno, které vrže, the shivering boy třesoucí se chlapec = the boy who is shivering chlapec, který se třese. Rozdíl mezi dějem probíhajícím aktuálně a dějem obecnější platnosti je v participiální formě neutralizován.
Participia snadno přecházejí v adjektiva. Mohou pak být intenzifikována a stupňována, např. a very becoming dress velmi slušivé šaty, a most astonishing piece of news velmi překvapující zpráva; podobně a fitting description výstižný popis, an imposing old lady impozantní stará dáma, a charming girl roztomilá dívka, interesting developments zajímavý vývoj, an insulting remark urážlivá poznámka apod. (viz 6.7).
V postpozici se atributivního přítomného participia užívá obdobně jako v češtině, tj. je-li doplněno předmětem nebo příslovečným určením, např. In psychology, we attempt to state the laws underlying human behaviour. (Mackay 17) V psychologii se pokoušíme formulovat zákony, na nichž se zakládá lidské chování. As an example take a baby learning to walk. (Mackay 137) Jako příklad vezměme dítě učící se chodit. We passed a sign pointing to the village. (Roiphe 69) Minuli jsme ukazatel ukazující k vesnici. Ani postponované přítomné participium není elipsa průběhového tvaru, nýbrž odpovídá vztažné větě (s neutralizací aktuálního a obecného děje), srov. the children going to school (1) the children who go to school děti chodící do školy; (2) the children who are going to school děti jdoucí do školy. O tom, že nejde o elipsu průběhového tvaru, svědčí možnost tvořit atributivní přítomné participium od sloves netvořících průběhové tvary, např. packages weighing over twenty pounds balíky vážící přes dvacet liber, a box containing cigarettes krabice obsahující cigarety.
Atributivní participium nemá minulý tvar, srov. The teacher punished the boy who had broken the window. Učitel potrestal chlapce, který rozbil okno. Nikoliv *The teacher punished the boy having broken the window. Na rozdíl od češtiny však má tvar pasivní, např. The use of this technique depends on the language being taught. Použití tohoto postupu závisí na jazyku, kterému se vyučuje.