8.82.23 Kategorie perfektních a průběhových tvarů z hlediska vidu

Perfektní a průběhové tvary bývají často považovány nikoliv za kategorii časovou, nýbrž za kategorii vidovou.
U perfektních tvarů vidová stránka (dokončenost, popř. rezultativnost děje) vyplývá z kombinace sémantiky slovesné a prostého tvaru. Význam dokončenosti (rezultativnosti) děje se vyskytuje pouze u telických predikací a není specifický pro perfektum, nýbrž se vyskytuje i u préterita, srov. where have I put my glasses? – where did I put my glasses? kampak jsem dal brýle? Rozdíl mezi perfektem a préteritem nespočívá v dokončenosti děje (stránce vidové), nýbrž v různém časovém odkazu. Perfektní tvary tedy nepředstavují kategorii vidovou, nýbrž temporální.
Průběhové tvary sice také do značné míry souvisejí se sémantikou slovesnou (vyskytuje se zpravidla jen u sloves dynamických), avšak k významu slovesa průběhový tvar přidává rys průběhovosti děje, což je význam vidový. Vyjádření děje v jeho průběhu je však vždy spojeno s časovým odkazem na příslušnou časovou sféru, takže průběhové tvary lze chápat jako kategorii temporálně-vidovou.
Nicméně kategorie vidu v té formě, v jaké ji známe z češtiny, v angličtině neexistuje. V češtině je každé sloveso (kromě malého počtu sloves vidově obojakých) svou slovotvornou morfologickou strukturou buď dokonavé, nebo nedokonavé a jeho vidový význam je inherentní ve všech jeho tvarech. V angličtině je naproti tomu vidově příznakový pouze průběhový tvar (tím, že označuje děj v jeho průběhu), kdežto prostý tvar je vidově neutrální. Vidová stránka prostého tvaru je dotvářena kontextem, srov. say znamená „říci“ i „říkat“, learn „učit se“ i „naučit se“, write „psát“ i „napsat“, buy „koupit“ i „kupovat“ apod. V češtině dokonavost nebo nedokonavost slovesného tvaru kontextem změnit nelze.
Podobnost mezi anglickými průběhovými tvary a českým nedokonavým videm je omezena na kurzivní pojetí děje (vyjadřování děje v jeho průběhu). Dvěma dalšími rysy se však anglické průběhové tvary od českého nedokonavého vidu liší: aktuálností a dočasností (ozemeným trváním) slovesného děje. Platí tedy, že průběhový tvar odpovídá nedokonavému vidu, avšak korespondence opačným směrem se uplatňuje jen zčásti. Např. Jan kouří odpovídá anglickému John is smoking pouze tehdy, jde-li o děj aktuálně probíhající (tj. Jan má zapálenou cigaretu a kouří). Má-li věta obecnou platnost „Jan je kuřák“, odpovídá jí v angličtině John smokes.
Prostý slovesný tvar je vidově neutrální, tj. jeho komplexní nebo kurzivní interpretace záleží na sémantice slovesa, na jeho doplnění, jakož i na dalším větném a situačním kontextu, srov. we drank beer pili jsme pivo, he drank a glass of beer vypil sklenici piva, I patiently waited while he drank his glass of beer trpělivě jsem čekal, zatímco pil svou sklenici piva. Jak ukazuje poslední příklad, i telická predikace vyjádřena prostým tvarem, která obvykle označuje děj komplexně, může vlivem kontextu děj prezentovat kurzivně. (Kurzivně pojaté děje lze ovšem též vyjádřit průběhovými tvary, srov. we were drinking beer pili jsme pivo, while he was drinking his glass of beer I was patiently waiting zatímco pil svou sklenici piva, trpělivě jsem čekal.)
Srovnej rozhodující vliv kontextu, pokud jde o komplexní nebo kurzivní pojetí děje, v následujícím příkladu, v němž predikace, které samy o sobě připouštějí pouze komplexní interpretaci, nabývají vlivem iterativizace, vyplývající z kontextu, významu kurzivního: When this last thing happened, out of respect for Aunt Alice, he always committed suicide. Indeed he committed suicide more than any man I know, but always in the most reasonable manner. If he drowned himself, then the canal was dry; if he jumped down a well, so was that; and when he drank disinfectant there was always an antidote ready, clearly marked, to save everyone trouble. (Lee 181) Když se přihodilo to poslední, z ohledu na tetu Alici vždycky páchal sebevraždu. Skutečně páchal sebevraždu častěji, než kdokoliv, koho znám, ale vždycky tím nejrozumnějším způsobem. Jestliže se topil, pak byl kanál vyschlý; jestliže skočil do studny, byla rovněž suchá, a když se napil dezinfekce, byl vždycky po ruce protilék, jasně označený, aby se všem ušetřila námaha.
Vedle průběhových tvarů se k vyjádření vidových rozdílů v angličtině užívá některých adverbiálních částic, prefixů a syntaktických konstrukcí.
Perfektivizující účinek mohou mít adverbiální částice down, out, off, through, up aj., např. write down zapsat (si), blow out sfouknout (he blew out the candle sfouknul svíčku), try out vyzkoušet, work out (a problem) vyřešit (problém), shake off setřást, cool off vychladnout, think through promyslet, soak through promočit, use up spotřebovat, eat up sníst, drink up vypít, brush up vykartáčovat aj. Jak ukazují české ekvivalenty, částice zde modifikuje slovesný význam explicitním odkazem na konečnou fázi děje. (Pokud jde o jiné funkce adverbiálních částic, viz 8.51.1.)
Perfektivizující funkci mohou též mít některé prefixy, srov. slave otročit – enslave zotročit, rage zuřit – enrage rozzuřit, force nutit – enforce vnutit, vynutit, grow růst – outgrow (one's brothers) přerůst (bratry), live žít – outlive (one's wife) přežít (manželku), run běžet – outrun předběhnout, shine svítit – outshine zastínit, eat jíst – overeat přejíst se, sleep spát – oversleep zaspat aj.
Ze syntaktických konstrukcí mají perfektivizující účinek některé typy doplňku, např.: he drank himself silly zpil se do němoty, he drank himself to death upil se k smrti, they talked her silly umluvili ji apod. (viz 13.72.12). Dále adjektivum po slovesech jako bang, run, wear aj., např. the door banged shut dveře se zabouchly, the river has run dry řeka vyschla, the catch sprang open západka odskočila (se otevřela) apod. (viz 13.71.1).
K perfektivizačním prostředkům se též řadí verbonominální vazby se slovesy have, give aj. (viz 13.23.22), např. he gave the door a push strčil do dveří, I had a drink of water napil jsem se vody, she took a deep breath zhluboka se nadýchla apod. Dokonavost těchto vazeb je důsledek kombinace prostého tvaru slovesného a vytčení jednoho aktu příslušného děje.
Pokud se tato slovesa a vazby vyskytují v průběhovém tvaru, vyjadřují ovšem děj kurzivně (tj. odpovídají slovesu nedokonavému), srov. he was working out a problem řešil nějaký problém, she was shaking off the snow střásala ze sebe sníh, you are overeating again už se zase přejídáš, the rivers are running dry řeky vysychají, he was taking a bath koupal se apod.
Komplexního vyjádření děje se dociluje též různými jinými prostředky, např. shoot střílet – shoot sb/sth dead zastřelit, live žít – live to see dožít se aj.
Jako prostředky iterativizace slovesného děje slouží modální slovesa will/would a used to (viz 8.44.72), např. My mother, freed from her noisy day, would sleep like a happy child. (Lee 27) Má matka, oproštěná od svého hlučného dne, spávala jako šťastné dítě. There used to be a well here long ago, but it's filled up now. (Adams 87) Bývala tu kdysi studna, ale teď je zasypaná.
Keep + adjektivum nebo participium vyjadřuje setrvání vnějakém stavu nebo nepřetržitý průběh děje, např. the children kept quiet děti byly potichu, she kept (on) giggling pořád se hihňala, my shoe laces kept (on) coming undone pořád se mi rozvazovaly tkaničky u bot apod. (viz 8.61).

Literatura: Allen 1966, Bodelsen 1936, Breithutová 1968, Close 1963, Crystal 1966, Diver 1963, Dušková 1970, 1971b, 1974, 1976b, 1983, Dušková – Urbanová 1966–67, 1967, Fries 1925, 1927, Hajičová – Panevová – Sgall 1971, Hatcher 1951, Huddleston 1969b, Chomsky 1972, Ivanova 1961, Jespersen 1909–1949, IV, Jindra 1956, Joos 1964, Kirchner 1952, McCawley 1971, McCoard 1978, Millington-Ward 1954, Nehls 1975, Nosek 1958b, Palmer 1965, Panevová – Benešová – Sgall 1971, Panevová – Sgall 1971, Poldauf 1947b, Sheffer 1975, Vanneck 1958, Viethen 1979, Wekker 1976, Whitaker 1983, Wolfson 1979.