Skip to main content
Elektronická mluvnice současné angličtiny
Elektronická mluvnice současné angličtiny

Hledej

Main menu

  • Mluvnice
  • Citační databáze
  • OED
  • O projektu
  • O autorech
  • Nápověda
  • Přihlášení

You are here

Mluvnice » SYNTAX » 16 Souvětí » 16.2 Souvětí podřadné » 16.23 Vedlejší věty příslovečné

OBSAH:

  • Cvičení
    • Morfologie
      • Neurčité tvary slovesné – gerundium a participium
    • Syntax
      • Základní větné typy podle funkce jazykového projevu (záměru mluvčího) – větná modalita intenční
      • Základní větné typy podle syntaktické stavby věty
      • Podmět realizovaný zájmenem it
      • Souvětí podřadné. Souvětí složené (složité)
      • Základní větné typy podle syntaktické stavby věty. Sémantické role větných členů
  • PŘEDMLUVA
  • ÚVOD
  • MORFOLOGIE
    • 1 Základní jednotka morfologie
      • 1.1 Slovo vs. morfém
      • 1.2 Třídy slov
      • 1.3 Formální třídy slova
      • 1.4 Morfematická struktura slova
      • 1.5 Homonyma, synonyma
      • 1.6 Slovo, sousloví, věta
    • 2 Slovní druhy
      • 2.1 Slovní druhy rozlišené afixy
      • 2.2 Konverze slovních druhů
        • 2.21 Konverze mezi substantivem a slovesem
          • 2.21.1 Typ eye > to eye
          • 2.21.2 Typ to break > a break
          • 2.21.3 Typ work > work
        • 2.22 Konverze mezi substantivem a adjektivem
          • 2.22.1 Úplná konverze mezi adjektivem / substantivem a substantivem / adjektivem
          • 2.22.2 Částečná konverze mezi substantivem / adjektivem a adjektivem / substantivem
            • 2.22.21 Částečná konverze substantiva v adjektivum
            • 2.22.22 Částečná konverze adjektiva v substantivum
        • 2.23 Konverze mezi adjektivem a slovesem
        • 2.24 Jiné typy konverze
        • 2.25 Strukturní dvojznačnosti
      • 2.3 Rozlišení slovních druhů alternací fonémů a přízvuku
        • 2.31 Rozlišení slovních druhů alternací fonémů
        • 2.32 Rozlišení slovních druhů alternací přízvuku
    • 3 Substantivum
      • 3.1 Číslo
        • 3.11 Prostředky vyjadřování plurálu
          • 3.11.1
          • 3.11.2 Neproduktivní způsoby tvoření plurálu
            • 3.11.21
            • 3.11.22
            • 3.11.23
            • 3.11.24
            • 3.11.25 Cizí plurály
            • 3.11.26 Plurál kompozit
            • 3.11.27 Supletivní plurál
        • 3.12 Sémantické funkce čísla substantiv
          • 3.12.1
          • 3.12.2
          • 3.12.3
          • 3.12.4
        • 3.13 Singularia a pluralia tantum
          • 3.13.1 Singulária tantum
          • 3.13.2 Plurália tantum
        • 3.14 Rozdíly v čísle mezi češtinou a angličtinou
      • 3.2 Počitatelnost
        • 3.21 Počitatelná substantiva
        • 3.22 Počitatelná a nepočitatelná substantiva
          • 3.22.1 Látka – jednotlivina
          • 3.22.2 Abstrakta: činnost, vlastnost, stav – jednotlivý projev
          • 3.22.3 Látka – druh
          • 3.22.4 Vlastnost – osoba
          • 3.22.5 Diferenciace počitatelných a nepočitatelných významů
        • 3.23 Nepočitatelná substantiva
        • 3.24 Lexikální prostředky umožňující přechod k počitatelnosti
      • 3.3 Kategorie určenosti
        • 3.31 Formy členů
        • 3.32 Funkce členů
          • 3.32.1 Generická reference
          • 3.32.2 Singulativní reference určitá
            • 3.32.21 Situační určenost
            • 3.32.22 Určenost anaforická
            • 3.32.23 Anaforická určenost asociační
            • 3.32.24 Určenost rozvíjejícími členy
            • 3.32.25 Určitá determinace bez členu
            • 3.32.26 Vztah určitého členu k univerzálním kvantifikátorům
          • 3.32.3 Singulativní reference neurčitá
            • 3.32.31 Neurčitost vyplývající z první zmínky nebo přítomnosti více potenciálních referentů
            • 3.32.32 Neurčitá determinace substantiv s rozvíjejícím členem
          • 3.32.4 Determinace substantivní části přísudku a doplňku
          • 3.32.5 Determinace u vlastních jmen
            • 3.32.51 Vlastní jména osobní
            • 3.32.52 Vlastní jména zeměpisná
            • 3.32.53 Determinace jiných skupin vlastních jmen
            • 3.32.54 Vliv modifikace na determinace vlastních jmen
          • 3.32.6 Zvláštní případy determinace apelativ
          • 3.32.7 Kolísání v užití členu
      • 3.4 Rod
        • 3.41 Maskulina a feminina rozlišená lexikálně
        • 3.42 Maskulina a feminina rozlišená slovotvornými prostředky
        • 3.43 Substantiva rodově nerozlišená
        • 3.44 Rod zvířat
        • 3.45 Rod neurčitých zájmen
        • 3.46 Personifikace neživotných entit
      • 3.5 Pád
        • 3.51 Pádový systém v angličtině
          • 3.51.1 Funkce adnominálního pádu
          • 3.51.2 Forma adnominálního pádu
          • 3.51.3 Sféra použití adnominálního pádu
          • 3.51.4 Dvojí genitiv
          • 3.51.5 Význam adnominálního pádu
          • 3.51.6 Genitivní vazba s of
        • 3.52 Vyjadřování ostatních pádových vztahů
          • 3.52.1 Nominativní vztah
          • 3.52.2 Vztah dativní
          • 3.52.3 Vztah akuzativní
          • 3.52.4 Vokativ
          • 3.52.5 Lokálový vztah
          • 3.52.6 Instrumentál
    • 4 Zájmena
      • 4.1 Zájmena osobní
        • 4.11 Formální systém
        • 4.12 Užívání
        • 4.13 Význam
        • 4.14 Vyjadřování všeobecného lidského konatele
        • 4.15 Funkce it
      • 4.2 Zájmena přivlastňovací
        • 4.21 Zájmena přivlastňovací nesamostatná
        • 4.22 Zájmena přivlastňovací samostatná
      • 4.3 Zájmena zvratná a zdůrazňovací
        • 4.31 Zájmena zvratná
        • 4.32 Zájmena reciproční
        • 4.33 Zájmena zdůrazňovací
      • 4.4 Zájmena ukazovací
      • 4.5 Zájmena tázací
      • 4.6 Zájmena vztažná
        • 4.61 Zájmena vztažná uvozující vztažné věty adjektivní
          • 4.61.1 Základní relativa
          • 4.61.2 Složená relativa whereat, whereby apod.
          • 4.61.3 Relativa odkazující na větný antecedent
        • 4.62 Zájmena vztažná uvozující vztažné věty substantivní
      • 4.7 Zájmena neurčitá
        • 4.71 Univerzální kvantifikátory
          • 4.71.1 Every
          • 4.71.2 Each
          • 4.71.3 All
          • 4.71.4 Both
        • 4.72 Existenciální kvantifikátory
          • 4.72.1 Some
            • 4.72.11 Redukovaná forma some
            • 4.72.12 Neredukovaná forma some
            • 4.72.13 Kompozita se some
            • 4.72.14 Some a jeho kompozita ve větách tázacích, záporných a podmínkových
          • 4.72.2 Any
            • 4.72.21 Any ve větách tázacích a záporných
            • 4.72.22 Any ve větách oznamovacích kladných
            • 4.72.23 Kompozita s any
          • 4.72.3 Either
        • 4.73 Záporné kvantifikátory
        • 4.74 Much, many, few, little, a few, a little, several, enough
        • 4.75 One, other
    • 5 Číslovky
      • 5.1 Číslovky základní
      • 5.2 Číslovky řadové
    • 6 Adjektivum
      • 6.1 Morfologická charakteristika adjektiva
      • 6.2 Syntaktická charakteristika adjektiva
      • 6.3 Vztah adjektiva k adverbiu
      • 6.4 Vztah adjektiva ke slovesu
      • 6.5 Sémantický vztah adjektiva k řídícímu substantivu
      • 6.6 Syntaktická klasifikace adjektiv
        • 6.61 Adjektiva užívaná pouze atributivně
        • 6.62 Postavení atributivních adjektiv
        • 6.63 Adjektiva užívaná pouze predikativně
      • 6.7 Adjektiva s participiální formou
      • 6.8 Stupňování adjektiv
        • 6.81 Stupňování flektivní
        • 6.82 Stupňování analytické
        • 6.83 Význam komparativu a superlativu
        • 6.84 Vyjadřování menší míry vlastnosti
        • 6.85 Nepravidelné stupňování
    • 7 Adverbium
      • 7.1 Adverbia odvozená od adjektiv sufixem –ly
      • 7.2 Adverbia na –ly fungující též jako adjektiva
      • 7.3 Neodvozená adverbia formálně totožná s adjektivy; významová diferenciace adjektiv s tvarem na –ly a bez –ly
      • 7.4 Jiné adverbiální sufixy: -wise a -ward(s)
      • 7.5 Adverbia neodvozená od adjektiv
      • 7.6 Adverbia homonymní s předložkami
      • 7.7 Adverbiální kompozita typu therein, hereby
      • 7.8 Stupňování příslovcí
      • 7.9 Neadverbiální protějšky českého adverbia
    • 8 Sloveso
      • 8.1 Flektivní tvary pravidelné
        • 8.11 –/e/s
        • 8.12 -ing
        • 8.13 -ed
      • 8.2 Flektivní tvary nepravidelné
      • 8.3 Pomocná slovesa
        • 8.31 Be
          • 8.31.1 Be jako sloveso pomocné
          • 8.31.2 Be jako sloveso lexikální, sponové a modální
        • 8.32 Have
          • 8.32.1 Have jako sloveso pomocné
          • 8.32.2 Have jako sloveso lexikální, modální a kauzativní
        • 8.33 Do
      • 8.4 Modální slovesa
        • 8.41 Formální a sémantické vymezení modálních sloves
        • 8.42 Přehled tvarů pomocných a modálních sloves
        • 8.43 Komentář k staženým a záporným tvarům
        • 8.44 Sémantický systém modálních sloves
          • 8.44.1 Can, could, be able to
            • 8.44.11 Can
            • 8.44.12 Could
          • 8.44.2 May, might, be allowed to
            • 8.44.22 Might
            • 8.44.21 May
            • 8.44.23 May/might jako prostředky modality větné
          • 8.44.3 Must
            • 8.44.31 Vyjadřování nutnosti
            • 8.44.32 Vyjadřování vysokého stupně pravděpodobnosti
          • 8.44.4 Should
            • 8.44.41 Vyjadřování záhodnosti
            • 8.44.42 Vyjadřování pravděpodobnosti
            • 8.44.43 Should ve vedlejších větách
            • 8.44.44 Be + infinitiv
          • 8.44.5 Ought to
          • 8.44.6 Shall
          • 8.44.7 Will, would
            • 8.44.71 Will
            • 8.44.72 Would
          • 8.44.8 Dare
      • 8.5 Formální třídy lexikálních sloves
        • 8.51 Formální třídy lexikálních sloves
          • 8.51.1 Slovesa s adverbiální částicí
          • 8.51.2 Slovesa s předložkou
          • 8.51.3 Slovesa s adverbiální částicí a předložkou
      • 8.6 Syntakticko-sémantická klasifikace sloves
        • 8.61 Slovesa sponová
        • 8.62 Slovesa plnovýznamová
          • 8.62.1 Slovesa intranzitivní
          • 8.62.2 Slovesa z hlediska tranzitivity neutrální
          • 8.62.3 Slovesa kauzativní
          • 8.62.4 Slovesa tranzitivní
          • 8.62.5 Slovesa reflexivní
      • 8.7 Sémantická klasifikace sloves
        • 8.71 Slovesa telická a atelická
        • 8.72 Slovesa dynamická a nedynamická
      • 8.8 Slovesné kategorie
        • 8.81 Osoba a číslo
        • 8.82 Kategorie času
          • 8.82.1 Temporální formy anglického slovesa
          • 8.82.2 Temporální systém anglického slovesa
            • 8.82.21 Prosté tvary slovesné
            • 8.82.22 Průběhové tvary slovesné
            • 8.82.23 Kategorie perfektních a průběhových tvarů z hlediska vidu
        • 8.83 Slovesný způsob (modus)
          • 8.83.1 Indikativ
          • 8.83.2 Imperativ
          • 8.83.3 Kondicionál
          • 8.83.4 Konjunktiv
        • 8.84 Slovesný rod (genus verbi)
          • 8.84.1 Forma slovesného rodu
            • 8.84.11 Pasívum sloves monotranzitivních
            • 8.84.12 Pasívum sloves předložkových
            • 8.84.13 Pasívum sloves s adverbiální částicí
            • 8.84.14 Pasívum sloves ditranzitivních
          • 8.84.2 Funkce slovesného rodu
            • 8.84.21 Aktivum
            • 8.84.22 Pasivum
        • 8.85 Neurčité tvary slovesné
          • 8.85.1 Infinitiv
          • 8.85.2 Gerundium
          • 8.85.3 Participium
    • 9 Předložky
      • 9.1 Předložky z hlediska formy
        • 9.11
        • 9.12
        • 9.13
        • 9.14
        • 9.15
        • 9.16
      • 9.2 Syntaktická funkce předložkových spojení
      • 9.3 Významová stránka předložek
        • 9.31 Předložky prostorové
          • 9.31.1 Lokalizace ve vztahu ke globálně chápanému prostorovému orientátoru.
            • 9.31.10 Lokalizace podle úhlu, který zaujímá prostorový orientátor a děj nebo objekt.
            • 9.31.11
            • 9.31.12 Lokalizace v prostoru, v němž se nachází i prostorový orientátor.
            • 9.31.13
          • 9.31.2 Lokalizace ve vztahu k vnitřku prostorového orientátoru.
          • 9.31.3 Lokalizace ve vztahu k povrchu prostorového orientátoru.
          • 9.31.4 Lokalizace ve vztahu k různým, nespecifikovaným částem prostorového orientátoru.
          • 9.31.5 Lokalizace ve vztahu k obvodu prostorového orientátoru (nazíranému buď zvenku nebo zevnitř).
          • 9.31.6 Lokalizace ve vztahu ke všem částem prostorového orientátoru.
          • 9.31.7 Lokalizace ve vztahu k poloze prostorového orientátoru na vertikální ose
          • 9.31.8 Lokalizace ve vztahu k poloze prostorového orientátoru na horizontální ose.
          • 9.31.9 Lokalizace v blízkosti prostorového orientátoru.
        • 9.32 Časové předložky
          • 9.32.1 Význam jednotlivých předložek
          • 9.32.2 Vynechávání časových předložek
          • 9.32.3
        • 9.33 Předložky příčinné
          • 9.33.1
          • 9.33.2
          • 9.33.3
          • 9.33.4
        • 9.34 Předložky způsobové
          • 9.34.1 Předložky způsobové v užším smyslu
            • 9.34.10 Předložky vyjadřující prospěch
            • 9.34.11 Předložky vyjadřující vztah nebo zřetel
            • 9.34.12 Předložky vyjadřující průvodní okolnosti
          • 9.34.2 Předložky vyjadřující míru
          • 9.34.3 Předložky vyjadřující účinek jakožto důsledek intenzity nebo jiné vlastnosti slovesného děje.
          • 9.34.4 Předložky vyjadřující výsledek
          • 9.34.5 Předložky vyjadřující měřítko, normu
          • 9.34.6 Předložky vyjadřující prostředek
          • 9.34.7 Předložky vyjadřující nástroje nebo pomůcku
          • 9.34.8 Předložky vyjadřující původce děje
          • 9.34.9 Předložky vyjadřující původ
    • 10 Spojky
    • 11 Citoslovce
  • SYNTAX
    • 12 Věta jednoduchá
      • 12.1 Základní větné typy podle funkce jazykového projevu (záměru mluvčího) – větná modalita intenční
        • 12.11 Věta oznamovací
        • 12.12 Věta tázací
          • 12.12.1 Otázky zjišťovací
          • 12.12.2 Otázka rozlučovací
          • 12.12.3 Otázky doplňovací
        • 12.13 Věta rozkazovací
        • 12.14 Věty zvolací
        • 12.15 Zápor
          • 12.15.1 Vyjadřování záporu
          • 12.15.2 Zápor větný a zápor členský
          • 12.15.3
          • 12.15.4 Záporné věty s kvantifikátory
          • 12.15.5
          • 12.15.6 Dvojí zápor
          • 12.15.7
          • 12.15.8 Intenzifikace záporu
          • 12.15.9
      • 12.2 Základní větné typy podle syntaktické stavby věty
        • 12.21 Větné typy se slovesem sponovým
          • 12.21.1
          • 12.21.2
          • 12.21.3 Sponové věty s podmětem it
            • 12.21.31
            • 12.21.32
            • 12.21.33
          • 12.21.4 Sponové věty s podmětem there
          • 12.21.5
        • 12.22 Větné typy se slovesem plnovýznamovým v činném rodě
          • 12.22.1 Větné typy se slovesem intranzitivním
            • 12.22.11 Větný typ S-V
            • 12.22.12 Větný typ S-V-Adv (intranzitivní sloveso s obligatorním adverbiálním určením)
          • 12.22.2 Větný typ se slovesem monotranzitivním S-V-O
            • 12.22.21 Typ agens – děj – patiens
            • 12.22.22 Typ procesor – mentální/citový postoj/reakce
            • 12.22.23 Typ S-V-O s neživotným podmětem
            • 12.22.24 Typ S-V-O vyjadřující různé vztahy
            • 12.22.25 Větný typ S-V-O se sponovým slovesem
            • 12.22.26 Realizace podmětu v typu S-V-O
          • 12.22.3 Větný typ S-V-Oi-Od
            • 12.22.4 Větný typ S-V-O-Oprep
            • 12.22.5 Větný typ S-V-O-Adv
            • 12.22.6 Větný typ S-V-O-Co
        • 12.23 Větné typy se slovesem v trpném rodě
          • 12.23.1
          • 12.23.2
          • 12.23.3
          • 12.23.4
          • 12.23.5
          • 12.23.6
          • 12.23.7
          • 12.23.8
      • 12.3 Anglické protějšky české jednočlenné věty slovesné
        • 12.31 Jednočlenné věty slovesné s verbálním přísudkem
          • 12.31.1 Jednočlenné věty obsahující nereflexivní sloveso nebo reflexivum tantum
            • 12.31.11 Stavy počasí a jiné atmosferické podmínky; jevy spojené se střídáním dne a noci
            • 12.31.12 Fyzické stavy
            • 12.31.13 Psychické stavy
            • 12.31.14 Jiné typy jednočlenných slovesných vět bezagentních
          • 12.31.2 Jednočlenné věty s reflexivním tvarem slovesným
            • 12.31.21 Věty implikující všeobecného lidského konatele
            • 12.31.22 Dispoziční typ
        • 12.32 Jednočlenné věty slovesné s verbonominálním přísudkem
          • 12.32.1 Fyzické stavy
          • 12.32.2 Psychické stavy
          • 12.32.3 Stavy širšího (přírodního) prostředí (okolí)
          • 12.32.4 Stavy bližšího (místního) okolí
          • 12.32.5 Odkazování na čas a prostor
          • 12.32.6 Modální typy jednočlenných vět verbonominálních
            • 12.32.61
            • 12.32.62 Vazby s infinitivem
      • 12.4 Jednočlenná věta neslovesná
        • 12.41 Jednočlenná věta neslovesná v jazyce mluveném
          • 12.41.1 Typy substantivní se substantivem v obecném pádě
          • 12.41.2 Typy substantivní se substantivem v předložkovém pádě
          • 12.41.3 Typ adjektivní
          • 12.41.4 Zvolací typ what + substantivum, how + adjektivum
          • 12.41.5 Typy adverbiální
          • 12.41.6 Typy infinitivní
          • 12.41.7 Typy s tázací formou
          • 12.41.8 Typy citoslovečné
          • 12.41.9 Neslovesná věta vedlejší
        • 12.42 Jednočlenná věta neslovesná v jazyce psaném
      • 12.5 Neslovesná věta dvojčlenná
    • 13 Větné členy
      • 13.1 Podmět
        • 13.11
        • 13.12
        • 13.13 Realizace podmětu
          • 13.13.1
          • 13.13.2 Podmět realizovaný zájmenem it
          • 13.13.3 There v postavení podmětu
          • 13.13.4 Obecný osobní podmět
        • 13.14 Sémantika podmětu
        • 13.15 Funkce podmětu na rovině aktuálního členění větného
          • 13.15.1
          • 13.15.2
          • 13.15.3 Průběžnost podmětu
        • 13.16 Vynechávání podmětu
      • 13.2 Přísudek (predikát)
        • 13.21 Shoda podmětu a přísudku
          • 13.21.1
          • 13.21.2
          • 13.21.3
        • 13.22
          • 13.22.1 Přísudek verbální
            • 13.22.11 Přísudek intranzitivní (viz 12.22.11)
            • 13.22.12 Přísudek s doplněním(i) předmětové povahy
        • 13.23 Přísudek verbonominální
          • 13.23.1 Verbonominální predikace s be
            • 13.23.11 Be + adjektivum
            • 13.23.12 Be + substantivum
            • 13.23.13 Jmenná část přísudku vyjádřená předložkovou vazbou
            • 13.23.14 Jiné formy realizace jmenné části přísudku
          • 13.23.2 Jiná slovesa sponová
            • 13.23.21
            • 13.23.22
        • 13.24 Modální a fázová modifikace predikátu
        • 13.25 Predikační proformy a elipsa v rámci predikátu
          • 13.25.1
          • 13.25.2
      • 13.3 Předmět
        • 13.31 Předmět přímý
          • 13.31.1 Sémantika přímého předmětu
            • 13.31.11
            • 13.31.12
            • 13.31.13
            • 13.31.14
            • 13.31.15
            • 13.31.16
            • 13.31.17
            • 13.31.18
          • 13.31.2
          • 13.31.3 Realizace přímého předmětu
            • 13.31.31
            • 13.31.32
            • 13.31.33
            • 13.31.34
            • 13.31.35
        • 13.32 Předmět nepřímý
        • 13.33
        • 13.34
        • 13.35
        • 13.36 Předmět předložkový
        • 13.37
        • 13.38 Komplementace slovesa předmětem přímým a předložkovým
        • 13.39 Předmětové doplnění adjektiva
      • 13.4 Příslovečné určení
        • 13.41 Příslovečné určení začleněné do větné stavby
          • 13.41.1 Realizace příslovečného určení
          • 13.41.2 Sémantické třídy příslovečného určení
            • 13.41.21 Příslovečné určení místa
            • 13.41.22 Příslovečné určení času
            • 13.41.23 Příslovečné určení způsobu
            • 13.41.24 Příslovečné určení příčinnosti
            • 13.41.25 Příslovečné určení původu a původce
            • 13.41.26 Příslovečné určení míry
            • 13.41.27 Vytýkací příslovce
        • 13.42 Příslovečné určení nezačleněné do větné stavby
          • 13.42.1 Větné modifikátory hodnotící způsob sdělení
          • 13.42.2 Větné modifikátory hodnotící obsah sdělení
            • 13.42.21
            • 13.42.22 Větné modifikátory vyjadřující různé postoje k obsahu sdělení
          • 13.42.3 Emocionální hodnocení obsahu výpovědi
          • 13.42.4 Větné modifikátory sloužící jako prostředky textové návaznosti (spojovací prostředky)
      • 13.5 Přívlastek (atribut)
        • 13.51 Vymezení přívlastku
        • 13.52 Vyjádření přívlastku
          • 13.52.1 Přívlastek vyjádřený adjektivem
            • 13.52.11 Vztah adjektivního přívlastku k referentu řídícího (určovaného) substantiva
            • 13.52.12 Postavení adjektivního přívlastku
          • 13.52.2 Přívlastek vyjádřený substantivem v obecném pádě
            • 13.52.21 Vztah dvou juxtaponovaných substantiv, závislost funkce na vzájemném postavení
            • 13.52.22 Přívlastek vyjádřený několika substantivy, vztahy mezi několika juxtaponovanými substantivy
          • 13.52.3 Přívlastek vyjádřený substantivem v přivlastňovacím pádě
          • 13.52.4 Přívlastek vyjádřený substantivem s předložkou OF
            • 13.52.41 Postavení přívlastku s předložkou of
            • 13.52.42 Vztah přívlastku s předložkou of k subjektu a objektu děje u řídících substantiv deverbativních
            • 13.52.43 Významy přívlastku s předložkou of
            • 13.52.44 Míra zaměnitelnosti přívlastku vyjádřeného přivlastňovacím pádem a substantivem s OF
          • 13.52.5 Přívlastek vyjádřený jiným předložkovým výrazem
          • 13.52.6 Přívlastek vyjádřený adverbiem
          • 13.52.7 Přívlastek vyjádřený participiem
          • 13.52.8 Přívlastek vyjádřený infinitivem
          • 13.52.9 Přívlastek vyjádřený větou vedlejší
            • 13.52.91 Přívlastek vyjádřený vztažnou větou
            • 13.52.92 Přívlastek vyjádřený větou obsahovou
      • 13.6 Přístavek (apozice)
        • 13.61 Přístavek těsný
          • 13.61.1
          • 13.61.2
          • 13.61.3
          • 13.61.4
        • 13.62 Přístavek volný
          • 13.62.1
          • 13.62.2
          • 13.62.3
      • 13.7 Doplněk
        • 13.71 Doplněk podmětu
          • 13.71.1
          • 13.71.2
        • 13.72 Doplněk předmětu
          • 13.72.1 Adjektivní doplněk předmětu
            • 13.72.11
            • 13.72.12
          • 13.72.2 Doplněk předmětu vyjádřený substantivem
          • 13.72.3 Doplněk předmětu vyjádřený jinými prostředky
      • 13.8 Několikanásobné větné členy
        • 13.81 Několikanásobné větné členy spojené vztahem slučovacím
        • 13.82 Několikanásobné větné členy spojené vztahem odporovacím
        • 13.83
        • 13.84
    • 14 Slovosled ve větě jednoduché
      • 14.1 Slovosled jako prostředek roviny gramatické
        • 14.11 Slovosled jako prostředek rozlišující základní větné typy
          • 14.11.1
          • 14.11.2
          • 14.11.3
          • 14.11.4
        • 14.12 Pořadí větných členů ve větě jednoduché
        • 14.13 Porušení principu členské sounáležitosti
          • 14.13.1
          • 14.13.2 Oddělení modifikace od řídícího členu
      • 14.2 Slovosled jako činitel rozlišující význam (prostředek roviny významové)
        • 14.21
        • 14.22
      • 14.3 Vztah slovosledu k aktuálnímu členění větnému
        • 14.31
        • 14.32
        • 14.33
        • 14.34
        • 14.35
          • 14.35.1
          • 14.35.2
          • 14.35.3
          • 14.35.4
          • 14.35.5
          • 14.35.6
        • 14.36
          • 14.36.1
          • 14.36.2
          • 14.36.3
          • 14.36.4
          • 14.36.5
        • 14.37 Inverze
    • 15 Realizace větných členů polovětnými vazbami (jmenné tvary slovesné ve funkci větných členů)
      • 15.1 Infinitiv
        • 15.11 Infinitiv ve funkci podmětu
          • 15.11.1
          • 15.11.2
          • 15.11.3
          • 15.11.4 Infinitivní vazba s vyjádřeným konatelem uvedená předložkou for (která zde má funkci analogickou funkci that uvádějícího vedlejší obsahovou větu)
          • 15.11.5
          • 15.11.6
        • 15.12 Infinitiv jako součást přísudku
          • 15.12.1
          • 15.12.2 Infinitivní vazby se slovesy seem, appear, happen, chance
          • 15.12.3 Infinitiv po adjektivech likely pravděpodobný, sure, certain jistý
          • 15.12.4
          • 15.12.5
        • 15.13 Infinitiv ve funkci předmětu
          • 15.13.1 Infinitivní předmět po tranzitivních slovesech
          • 15.13.2
            • 15.13.21
            • 15.13.22
            • 15.13.23
            • 15.13.24
          • 15.13.3
          • 15.13.4
        • 15.14
        • 15.15 Infinitiv jako doplnění adjektiv
          • 15.15.1
          • 15.15.2
        • 15.16 Infinitiv adverbiální
          • 15.16.1
          • 15.16.2
          • 15.16.3
        • 15.17 Infinitiv atributivní
          • 15.17.1
          • 15.17.2
          • 15.17.3
          • 15.17.4
          • 15.17.5
          • 15.17.6
          • 15.17.7
            • 15.17.71
            • 15.17.72
      • 15.2 Gerundium
        • 15.21 Gerundium ve funkci podmětu
        • 15.22
        • 15.23 Gerundium jako součást slovesné a adjektivní rekce
          • 15.23.1
            • 15.23.11
            • 15.23.12
          • 15.23.2
        • 15.24
        • 15.25 Gerundium ve funkci příslovečného určení
      • 15.3 Participium
        • 15.31 Participium ve funkci přívlastku
          • 15.31.1
          • 15.31.2
        • 15.32 Participium ve funkci přechodníku
          • 15.32.1
          • 15.32.2
          • 15.32.3
          • 15.32.4
          • 15.32.5
        • 15.33 Participium ve funkci doplňku předmětu
    • 16 Souvětí
      • 16.1 Souvětí souřadné
        • 16.11 Souvětí slučovací (kopulativní)
        • 16.12 Souvětí odporovací (adverzativní)
        • 16.13 Souvětí vylučovací (disjunktivní)
        • 16.14 Souvětí důvodové (příčinné)
        • 16.15
        • 16.16 Souřadná souvětí s korelativními dvojicemi spojek a spojovacích výrazů
      • 16.2 Souvětí podřadné
        • 16.21 Vedlejší věty obsahové
          • 16.21.1 Závislé věty oznamovací
            • 16.21.11
            • 16.21.12
            • 16.21.13
            • 16.21.14
          • 16.21.2 Závislé věty tázací
            • 16.21.21 Závislé otázky zjišťovací
            • 16.21.22 Závislé otázky rozlučovací
            • 16.21.23 Závislé otázky doplňovací
            • 16.21.24 Souvětné otázky s verbem dicendi nebo cogitandi
          • 16.21.3 Závislé věty rozkazovací
          • 16.21.4 Závislé věty zvolací
          • 16.21.5 Závislé věty přací
          • 16.21.6 Přímá, nepřímá a polopřímá řeč
            • 16.21.61
            • 16.21.62 Nepřímá řeč
            • 16.21.63 Polopřímá řeč
          • 16.21.7 Časové vztahy v závislých větách obsahových
        • 16.22 Vedlejší věty vztažné
          • 16.22.1 Vztažné věty substantivní
          • 16.22.2 Vztažné věty adjektivní
            • 16.22.21 Vztažné věty restriktivní
            • 16.22.22 Vztažné věty nerestriktivní
        • 16.23 Vedlejší věty příslovečné
          • 16.23.1 Věty místní
          • 16.23.2 Věty časové
          • 16.23.3 Věty způsobové
            • 16.23.31 Věty srovnávací
            • 16.23.32 Věty účinkové
          • 16.23.4 Souvětí příčinné povahy
            • 16.23.41 Souvětí vyjadřující vlastní příčinu
            • 16.23.42 Věty účelové
            • 16.23.43 Věty podmínkové
            • 16.23.44 Věty přípustkové
          • 16.23.5 Jiné typy příslovečných vět
          • 16.23.6 Větosled v příslovečných větách
      • 16.3 Souvětí složené (složité)
  • LITERATURA
  • PRAMENY DOKLADŮ

16.23.4 Souvětí příčinné povahy

  • 16.23.41 Souvětí vyjadřující vlastní příčinu
  • 16.23.42 Věty účelové
  • 16.23.43 Věty podmínkové
  • 16.23.44 Věty přípustkové
‹ 16.23.32 Věty účinkové nahoru 16.23.41 Souvětí vyjadřující vlastní příčinu ›

Souvisejicí publikace

  1. The Position of Reason Clauses
    Brůhová, Gabriela Ed. Malá, Markéta, Ed. Šaldová, Pavlína (2010)
  2. Semantic Roles of Reason Clauses Introduced by the Central Conjunctions Because, Since, As and For
    Brůhová, Gabriela Ed. Čermák, Jan, Ed. Klégr, Aleš, Ed. Malá, Markéta, Ed. Šaldová, Pavlína (2005)
  3. Reason Clauses Introduced by the Central Conjunctions Because, Since, As and For
    Brůhová, Gabriela (2003)
  • Univerzita Karlova

    Univerzita Karlova
    v Praze

  • Filozofická fakulta

    Filozofická fakulta

  • Ústav anglického jazyka a didaktiky

    Ústav anglického jazyka a didaktiky

Texty na těchto stránkách jsou chráněny autorským právem. Mohou být použity pouze pro soukromé, vědecké a výzkumné účely a nelze je bez předchozí smlouvy používat ke komerčním účelům. Při využívání textů musí být vždy uveden jejich zdroj (viz sekci: „jak citovat“). Vyjma standardních citací nelze bez svolení autorů texty dále kopírovat.

© 2012 Elektronická mluvnice současné angličtiny Libuše Dušková a kol. Administered by Ondřej Tichý. Webdesign: jopixel.cz