Myšlenka onomaziologického cyklu v lexikální morfologii - aplikovaná zde na angličtinu - vychází ze snahy skloubit v jeden celek dvě základní tendence objevující se při neustálém pohybu slovní zásoby jazyka: pravidelné, motivované (transparentní) tvoření nových komplexních pojmenování na jedné straně a nepředvídatelně probíhající proces přeměny těchto pojmenování na simplexní pojmenování značková, tj. anomální z hlediska formy a obsahu, na straně druhé (lexikalizace, demotivace ap.). Tyto tendence jsou zde chápány jako dvě komplementární fáze jednoho cyklu, z nichž každá má svou specifickou funkci a které se společně podílejí na neustálé inovaci lexika. Zatímco tvorba popisných komplexních pojmenování je důležitá z kognitivního hlediska (pojmy takto pojmenované jsou srozumitelné a snadno asimilovatelné), jejich nevýhodou z hlediska další „recyklovatelnosti“ je vedle délky také - díky popisnosti - jejich séman¬tická specifičnost. Tyto nevýhody odstraňuje v další fázi vývoje pojmenování proces jejich „zneprůhledňování“ formálního i obsahového (a to různými prostředky, od slovotvomých až po čistě fonologické), který ve svých důsledcích vede ke vzniku značkových pojmenování, a tedy fakticky k rozšíření repertoáru mor- fémů v jazyce. Ty jsou pak již snadno „recyklovatelné“ a mohou se tak opět zapojit do slovotvomé fáze cyklu. Tento model je samozřejmě pouze schematickým znázorněním faktického stavu v jazyce, navíc je cyklus třeba chápat ve dvou časových horizontech: (a) krátkodobě, synchronně, kdy komplexní slovo projde celým cyklem a rozšíří tak repertoár „nových“ morfémů jazyka v době, která nepřesahuje jazykové povědomí mluvčích (extrémním příkladem jsou v současné angličtině hojné mechanické zkratky - clippings -, které koexistují s výchozími pojmenováními a zároveň se podílejí na tvoření nových komplexních výrazů); (b) dlouhodobě, diachronně, kdy proces transformace pravidelně utvořeného výrazu v pojmenování „nepravidelné“ daleko přesahuje jazykové vědomí mluvčích, probíhá různou rychlostí a různým způsobem u jednotlivých slov, ba může být spojen s dalekosáhlou typologickou přestavbou daného jazyka. Idea onomaziologického cyklu staví do nového světla roli nesyntagmatického tvoření slov: naznačuje, že tyto synchronní procesy (kromě jiného) plní funkci analogickou té, kterou má lexikalizace a další diachronní procesy měnící formu pojmenování, a podtrhuje tak vzájemnou propojenost synchronního a diachronního dění v jazyce. Lze také spatřovat volnou paralelu s jiným důležitým procesem, gramatikalizací.
Onomasiological Cycle: Up the Down Staircase
Autoři:
Číslo v edici:
2/2005
V časopise:
Číslo v periodiku:
24
Vydavatel:
Místo vydání:
Rok vydání:
Strany:
7-18
ISBN/ISSN:
05678269 (vyhledej v knihovnách)
8024612194 (vyhledej v knihovnách)
Typ publikace:
Jazyk:
Kontakt:
jan.cermak@ff.cuni.cz, ales.klegr@ff.cuni.cz
Klíčová slova:
Kapitoly v mluvnici:
Abstrakt:
Bibliografie:
ADAMS, V. (2001), Complex Words in English. Harlow: Longman-Pearson.
ANTTILA, R. (1972), Historical and Comparative Linguistics. New York: MacMillan.
ARONOFF, M. (1976), Word Formation in Generative Grammar. Cambridge, MA: MIT Press.
BAUER, L. (1983), English Word-formation. Cambridge: Cambridge University Press.
BAUER, L. - HUDDLESTON, R. (2002), “Lexical word-formation”, in Huddleston, R. - Pullum, G. (eds.), Cambridge Grammar of the English Language. Cambridge: Cambridge University Press.
CANNON, G. (1987), Historical Change and English Word-Formation. American University Studies, Se¬ries IV, English Language and Literature, Vol. 46, New York: Peter Lang.
ČERMÁK, J. (2005), “Notes on Obscured Compounds in Old English”, in Čermák, J. - Klégr, A. - Malá, M. - Šaldová, P. (eds.), Patterns. A Festschrift for Libuše Dušková. Praha: Dpt. of English - Ame¬rican Studies, Faculty of Arts, Charles University, and Modern Language Association, pp. 35-45.
DOKULIL, M. (1986), “III. Tvoření slov - Obecné pojetí tvoření slov” [III. Word-formation - The General Framework of Word-formation], in Mluvnice češtiny (1) Morfologie [Czech Grammar (1) Morphology]. Praha: Academia, pp. 191-526.
FAISS, K. (1978), Verdunkelte Compounds im Englischen. Ein Beitrag zur Theorie und Praxis der Wortbil-dung. Tübinger Beiträge zur Linguistik 104, Tübingen.
FLEISCHER, W. - BARZ, I. (1992), Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache. Tübingen: Gunter Narr. GABELENTZ, G. von der (1901), Die Sprachwissenschaft. Leipzig.
GNEUSS, H. (1955), Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altenglischen. Berlin: Erich Schmidt Verlag. GÖTZ, D. (1971), Studien zu den verdunkelten Komposita im Englischen. Erlanger Beiträge 40, Nürnberg: Verlag Hans Carl.
JESPERSEN, O. (1942), A Modem English Grammar on Historical Principles, Part VI: Morphology.
Copenhagen: Ejnar Munksgaard.
KASTOVSKY, D. (1992), “Semantics and Vocabulary”, in Hogg, R.M. (ed.), The Cambridge History of the English Language. Volume I: The Beginnings to 1066. Cambridge: Cambridge University Press, pp. 290-409.
KLÉGR, A. (1999), “Corruption as a lexical process?”, Linguistica Pragensia IX/1, pp. 20-29.
LIPKA, L. (1994), “Lexicalization and Institutionalization”, in Asher, R.E. - Simpson, J.M.Y. (eds.), The Encyclopedia of Language and Linguistics. Oxford-New York-Seoul-Tokyo: Pergamon Press.
— (2002), English Lexicology. Tübingen: Gunter Narr.
LÜDTKE, H. (1990), “Diachronic Irreversibility in Word-Formation and Semantics”, in Fisiak, J. (ed.), His-torical Semantics and Historical Word-Formation, Amsterdam: Benjamins, pp. 355-365.
LYONS, J. (1977), Semantics. Cambridge: Cambridge University Press.
MARCHAND, H. (1969), The Categories and Types of Present-Day English Word-Formation. 2nd ed. Mün-chen: Beck.
MATHESIUS, V. (1939-40), „Příspěvek k strukturálnímu rozboru anglické zásoby slovní“ [A Contribution to Structural Analysis of the English Lexicon], Časopis pro moderní filologii 26/1, pp. 79-84.
— (1966), Řeč a sloh [Speech and Style]. Praha: Český spisovatel.
PLAG, I. (2005), Word-formation in English. Cambridge: Cambridge University Press.
SAUER, H. (1992), Nominalkomposita im Frühmittelenglischen. Tubingen: Max Niemeyer Verlag.
SCHELLER, M. (1977), Der Englische Wortschatz. Berlin: E. Schmidt.
SKALIČKA, V. (1935), Zur ungarischen Grammatik. Práce z vědeckých ústavů 39, Praha: Facultas Philo- sophica Universitatis Carolinae Pragensis.
STRANG, B.M.H. (1970), A History of English. London: Methuen.
ŠTEKAUER, P. (2005), Meaning Predictability in Word Formation. Amsterdam: John Benjamins.
TOURNIER, A. (1988), Precis de lexicologie anglaise. Paris: Nathan.
ULLMANN, S. (1962), Semantics. An Introduction to the Science of Meaning. Blackwell.
